Červenec 2012

Bernard Werber Tanatonauti

29. července 2012 v 10:56 | WebMiss |  Recenze
Slovo tanatonaut pochází z řeckého thanatos, což znamená smrt a nautés, což je označení pro lodivovoda. Takže tanatonaut je jakýsi cestovatel za hranice smrti.
Takto nás autor knížky seznámí s hlavními postavami skoro 600 stránkového hledání posmrtného života. Role vypravěče se ujal Michael Pinton, přítel Raoula Razorbaka, který se rozhodl zkoumat smrt a Michaela přesvědčil aby se k němu přidal. Tak tedy začíná série neúspěšných pokusů, kdy skupinka skládající se ze zdravotní sestry Amandine, doktora Michaela Pinsona a Raoula Razorbaka, který je posedlý smrtí kvůli svému otci, pomalu poodhaluje roušku smrti a tajemství kolem ní. Kam až je tahle skupinka schopná zajít?
Protože se možná někteří z Vás rozhodnou tuto knížku přečíst, nechci tu rozebírat celý její děj. Pouze stručně okomentovat čím mě obohatila, jestli se mi líbila a zda ji doporučuji, či nikoli. Tak tedy...

Hodnocení

Knížku jsem četla na doporučení kamarádky. Nevěděla jsem o čem je, jen jsem měla představu, že popisuje to něco co se nachází za smrtí. Po včerejším odpoledni, kdy jsem dočetla poslední stránku jsem si rekapitulovala co mi vlastně Tanatonauti přinesli. Změnili můj pohled na smrt, donutili mě přemýšlet o životě jako takovém a v neposlední řadě mě mučila otázka, jak nakreslit kružnici a její střed jedním tahem. Nakonec mi tuhle záhadu ale docela jednoduše vysvětlila mamka, když přinesla papír a tužku a jedním tahem mi vykouzlila kružnici se středem přímo před nosem. A moje reakce byla stejná jako Michaelova... Proto pokud se zajímáte o posmrtný? život, jste fanoušky scifi a třeba jste už nějakou Werberovu knížku četli, Tanatonauti pro Vás budou dalším příjemným překvapením. Pohltí Vás a nedají Vám spát dokud je nedočtete.


Hodně štěští při čtení, já si jdu shánět druhý díl.

Válení u vody

27. července 2012 v 23:48 | WebMiss |  WebMiss
Další úryvek z deníku...
Posledních pár dní se u mě nese v duchu válení se u vody a chytání bronzu. Dočítám knížku, o které tu samozřejmě bude článek. Dokoukala jsem čtvrtou sérii reality show Amerika hledá topmodelku s Tyrou Banks, a proto také přidám článek o Miss J. Alexander. Se ségrou jsme po menší odmlce opět zkoukly další díly Deníků. Vytvářela jsem dort příteli k svátku. Původně to měl být dort ve stylu 9gagu, ale bohužel jsem nesehnala potravinářské barvivo a tak jsem ho nahradila lentilkami. Dneska dopoledne jsem si třídila oblečení, ale zvládla jsem jen půlku skříně, a opravdu se nemůžu dočkat zítřejšího pokračování (ironcky samozřejmě). Je to peklo. Mám tolik oblečení, ale většinu nenosím.
A teď koukám na Olympiádu. Británie to vskutku pojala ve velkém. Pokud jste neviděli zahájení, určitě si ho najděte v archivu a podívejte se na něj! Bylo to krásné, nádherné, originální a nejspíš i velmi nákladné.
S láskou
Bonnie

Jak si udělat pořádek v prádelníku

27. července 2012 v 22:41 | WebMiss |  Postřehy Autorky
Směšný nadpis. O čem takový článek může být? Možná Vám něco podobného proběhlo hlavou po přečtení nadpisu, ale dneska jsem si osvědčila nový postup. Už delší dobu totiž plánuji úklid mé skříně s oblečením, protože obsahuje pár zbytečných věcí, které nenosím, ale neměla jsem to srdce je vyhodit, a proto jsem je pořád schraňovala.

Jak postupovat?

Nejdůležitější je udělat si na úklid čas. A být nekompromisní. Pokud o sobě víte, že jstě měkoty, zavolejte kamarádkám, které Vám poradí a upřímně a bez okolků Vám řeknou svůj názor na každou jednotlivou věc, v které se jim předvedete. ( logicky je lepší lichý počet kamarádek, aby nedošlo k patové situaci 2 na 2). Pokud je všechno nachystáno, stačí pustit hudbu dle Vašeho gusta a dát se do třídění! A radím Vám- zkuste si každou věc, kterou ve své skříni máte! Nedávejte stranou své oblíbené kousky, o kterých víte, že si je necháte. Díky tomu, že si poctivě vyzkoušíte každý kousek z Vaší skříně, si uvědomíte, kolik oblečení vlastně máte. V případě, že nic nevyhodíte, řekněte si ještě další věc- čím víc věcí vyhodíte, tím víc místa ve skříni na nové oblečení.
Závěrem už Vám jen popřeju hodně štěstí a žádné slitování !
S láskou Vaše Bonnie

Sbírání borůvek a prosmátý film

27. července 2012 v 22:22 | WebMiss |  WebMiss
Konečně se nám vrátili letní teploty, a to znamená, že je čas plavek, válení u vody, opalování a lenošení. Den po neúspešném cyklovýletu jsme s přítelem vyrazili na borůvky. S přítelem. Nemůžu si pomoct, ale zní to tak divně... S klukem, mým klukem, všechno se mi nezdá. Vždy když o něm mluvím, tak používám jeho jméno, ale mluvit o někom jako o mém příteli mi je proti srsti. Není to můj přítel, je to spíš moje spřízněná duše, moje druhé já, můj nejlepší kamarád...No dost bylo filozofování. V lese skorem nikdo nebyl a borůvek bylo hodně. Proto nám zbyl i čas na návrat do dětství. Což v našem případě znamená sednout si v lese na bobek, stavět hráze a budovat přehrady z lesního potůčku. A je mi jedno co si o mně myslíte, já si to užila!
Ale tím můj den rozhodně ještě neskončil, večer jsem totiž s mamkou a ségrou ještě vyrazila do letního kina na film Líbáš jako ďábel. A hodnocení? Bylo to naprosto dokonalé. Tolik jsem se u žádného filmu už dlouho nenasmála. A pokud jste neviděli první díl, tak to vůbec nevadí!

Cyklovýlet, singltrek a večeře

26. července 2012 v 15:35 | WebMiss
Po kratší odmlce přidávám další úryvek z mého deníčku.
Mým největším problémem během prázdnin je vědět který den v týdnu je. A protože si v letním období nepíšu do diáře, je pro mě o to těžší přesně zmapovat průběh pár předešlých dní. Jeden den jsem vyrazila s přítelem na kolo s plánem vyjet na jednu rozhlednu v blízkém okolí, bohužel jsem zapomněla na fakt, že převodovka na mém těžkém, neodpruženém kole nefunguje, a proto jsem to vzdala už v půlce prvního kopce, protože převod 6-2 (navíc s mojí fyzičkou) je opravdu maso. Tak se stalo, že jsme zajeli do lesa, kde jsme si sjeli vlastní singltrek, projížděli bahnem, sbírali borůvky, občas se zasekli v kopci na šutrech a pak vytvářeli super akční fotky! Po celém tomto odpoledni ale moje nálada nějak poklesla, byla jsem naštvaná na to, že nejsem schopná vyjet ani směšně malý kopeček. Bylo teda třeba si vylepšit náladu a večer zajít do pizzérky, která je pod naším barákem na nějakou tu pizzu a sklenici kofoly. Netušila jsem ale, že to byla past, kterou na mě můj vykukovej přítel nastražil, a i přesto, že mi tvrdil, že večeři zaplatíme dle mého přání napůl, zaplatil ji nakonec on a ještě přidal i slušné dýško. Jo, jasně, chápu, že většina holek by byla unešena, kdyby je jejich láska pozvala na romatickou večeři ve dvou a ještě ji navíc zaplatila za ně, ale po nějaké době vztahu mi přijde fér, abychom to vzali na půl, protože nejsem přece neschopná dilinka, která za sebe neumí zaplatit a nejsme v těch "vztahových začátcích", kdy každé rande přemýšlíte o tom, jak udělat co nejlepší dojem. Každopádně po véče jsme se šli ještě projít po městě, a když jsem po desátý večer dorazila domů, už na mě čekala sis, a pustily jsme si před spaním díl Upířích deníků, protože teď trochu zaostáváme. A co provádíte o prázdninách vy? Podělte se se mnou o nějký tipy;)

Povedený den v kuchyni

22. července 2012 v 9:16 | WebMiss |  WebMiss
Dobré ráno,
mám neodkladnou touhu se s Vámi podělit o svůj včerejší pokus o vytvoření bramborových gnocchů.
Na začátku vypadlo vše jak mělo. Měla jsem připravené brambory, máslo, mouku i vajíčko. Brambory jsem dala vařit a pak je rozdrtila na kaši, do které jsem přidala zbytek surovin. Vzniklé těsto jsem dala vychladnout a připravila si pomoučněný vál. Jenže v dalším kroku už začaly potíže- těsto nebylo takové jaké mělo být. Mé snahy o vytvoření gnocchů vypadaly katastrofálně. Pokud se těsto nerozplizlo při tvarování, pak pro něj jistým zabijákem bylo značkování vidiličkou. A to jsem netušila, co bude dál. Když jsem totiž dala své patvary vařit do hrnce, stala se z nich jedna obrovská hrouda, která se od sebe nedala oddělit a navíc ani struktura nebyla správně ,,bramborová". Proto jsem je scedila a bez zdlouhavého přemýšení vyhodila do záchoda. Při návratu do kuchyně jsem zjistila jak moc je zaneřáděná. Všude byla mouka, na sporáku voda, která přetékala z hrnce, ve dřezu zbytky těsta a všude hromady nádobí, a pro co ? Pro to, abych svůj
oběd vyhodila.
V tuto chvíli už je kuchyň naklizená, aby mamka nic nepoznala, a gnocchi budu dělat už jenom z pytlíku!







Takhle měli podle obrázku v kuchařce vypadat...opravdovou fotku raději nezvěřejňuji,
protože jsem ji ani nepořídila.


Moje srdeční záležitost

21. července 2012 v 23:01 | WebMiss |  Moje Závislosti
Písnička La fée (víla) od francouzského zpěvačky Zaz. Pokud ji neznáte, poslechněte si ji. Je dokonalá. Zpívaná fancouzsky. S krásným klipem.



Ach ta fyzička

21. července 2012 v 10:25 | WebMiss |  WebMiss
Tak jsem zase jednou zjistila něco, co jsem si nechtěla připustit- mám opravdu vcelku mizernou fyzičku.

Ranní výprava

Včera jsem měla budík nastavený na 7:00, i když mi bylo jasné, že z postele vylezu nejřív deset minut po sedmé. U snídaně jsem se snažila neskončit s hlavou na stole, ale když jsem si potom omyla obličej studenou vodou, tak už to bylo celkem ok. Začala jsem si balit nějaké věci na cestu, jako foťák, pití, deštník,... a potom jsem se oblékla a před osmou mě vyzvedl táta a společně jsme vyrazili na autobus, který přijel přesně a tak nás čekala necelá hodinová cesta do Turnova, odykud jsme plánovali dojít pěšky až na Trosky.

Na cestě

Po příjezdu do Turnova jsem se dali na cestu, bylo něco málo po deváté a nás čekala asi 13 kilometrová cesta na Trosky. V průběhu celé cesty jsem si střídavě oblékala a svlékala mikinu, taky jsme našli pár hub a na Hrubé Skále si dali polévku, protože bylo akorát poledne a my byli už vyhládlí. Bohužel nás ještě čekalo 8 kilometrů, takže jsme se moc nezdržovali a zase se dali na štreku. Půlku jsme šli příjemnou lesní cestou, 2 kilometry jsme šlapali do strašného kopce a zbylé 2 kiláky jsme šli po silnici, kde už na nás pařilo slunce. Díkybohu jsme ale kolem druhé hodiny dorazili pod Trosky a ihned zapadli do první restaurace, ze které jsme měli nádherný výhled na Pannu i Babu, a já si po strašně dlouhé době dala svoji oblíbenou Svíčkovou. Nevím, jestli to bylo tím, že jsem měla opravdu tak velký hlad, nebo ta porce byla malá, ale každopádně jsem měla hlad.

Konečně u cíle

A co bylo pak ? Samozřejmě jsme se vydali na průzkum okolí nejdřív z Panny a potom i z Baby. Od doby, co jsem byla na Troskách posledně se docela změnily- na Babě je vybudován pěkný dřevený ochoz, ze kterého vidíte na všechny strany, takže jsem si užila výhledu na Bezděz, Kost, Hrubou Skálu, kopce, jejichž jména si prostě nepamatuju a na nespočet polí a luk všude kolem.

Cesta domů

Zříceninu jsme opustili ve tři a měli jsme víc jak 60 minut do odjezdu vlaku z vesničky vzálené 3 kiláky, což se ukázalo jako naprostá pohoda, protože cesta nám zabrala pouze půl hoďky. Tam jsme nasedli na vlak do Turnova a pak autobusem domů. Bohužel autobus jsme nestihli, takže jsme si skočili v Turnova na pivo a šli na další, který jel za hodinu. Večer jsem si dala vanu s pěnou, protože musím přiznat, že těch 20 kiláků mě docela zmohlo, tkaže jsem to zalomila brzo a doufala, že se dneska ráno vzbudím čerstvá a krásně vyspalá.

Dnešní ráno

Ale nebyla bych to já, kdybych se nevzbudila ještě víc unavená, než včera večer. Tak jsem zkusila Adamovu píseň If I had you, ale ani ta, ani miska müsli, mě neprobudili. A až načerpám dost síly, tak vstanu od compu a půjdu si udělat silný kafe.

Z mého deníku

19. července 2012 v 13:31 | WebMiss |  WebMiss
Je čtvrtek 19.7.2012
Za posledních pár dní se stalo toto : seběhla se hádka mezi mamkou a mnou, taky jsem promokla na kost, ale večerní vana plná horké vody a pěny až po okraj mi to vynahradila. Prospala jsem půlku dne a ani nevím proč jsem byla tak mrtvá (a hlavně z čeho?). Pokročila jsem v knížce, protože mě úplně pohltila a nemůžu se od ní chvílemi odtrhnout. Taky jsem otevřela další láhev vína, ale kupodivu není ještě vypitá. Rozbila jsem skleničku a taky jsem špatně odhadla množství své italské rajčatové omáčky na těstoviny, takže se musela ve finální podobě na talíři nastavit kečupem, ale i tak byla chuťově dobrá. Dneska ráno jsem pro změnu zaspala, což mě ani moc nepřekvapilo, protože ranní vstávání prostě a jednoduše nesnáším, ale nakonec se ukázalo, že nebyl důvod spěchat. Moje babička, které jsem minulý týden malovala pokoj v bytě, prohlásila, že se odstěhuje, protože si ještě musí vybrat koberec, který bude potřeba naměřit, nastříhat a hlavně položit, a do toho se jí už po skoro týdenním malování nechce, což docela chápu.
A to je asi vše... Užívejte prázdniny a ignorujte to hnusný počasí!


Party s Katy Perry

17. července 2012 v 18:35 | WebMiss |  Party time
Takhle mladá dáma rozjíždí svojí kariéru na plný plyn a většina jejích písniček jsou i skvělé party hitovky, tak proč si je neposlechnout a trochu si nezatrsat? A nevadí, že to bude jen doma u repráků.

Last friday night

Jasná hitovka číslo 1 ! V klipu si zahrála i Rebecca Black, kterou všichni známe díky? písni Friday!

Teenage dream

Tahle písnička patří jednoznačně ke každé party! Koktejl do ruky, rozpustit vlasy a šupem tančit do rytmu.

I kissed a girl

Touhle písní se dostala Katy do podvědomí spousty lidí a myslím, že se nikdy neomrzí.

Part of me

Skvělá písnička, kterou prostě miluji. Má i tu svkvělou vlastnost, že si jí můžete pustit, i když jste naštvaní na celý svět a uvědomit si, že něco Vám prostě nikdy nikdo nevezme.



Co je u mě nového

17. července 2012 v 18:26 | WebMiss
Tak, po delší době opět přidávám nějaký ten příspěvek z mého života. Minulý týden probíhal v pracovním duchu, protože jsem pomáhala škrábat zdi a strop a následně malovat. Takhle sranda mi zabrala 4 dny, protože jen samotné škrábání,mytí a zarovnávání zdí zabralo ty první tři. A dál už to bylo docela fajn (i když jsme nezředili barvu, a tudíž to byla mnohem větší makačka). Puchýře mám sice ještě teď, ale pocit z dobře odvedené práci je přebije.
Kvůli špatnému počasí jsme se ségrou samozřejmě každý den dívaly na pár dílů Vampire diaries a u toho si každý večer otevřely nějakou tu láhev vína. A málem bych zapomněla- konečně jsem využila barvu na textil, kterou jsem si koupila na obarvení saka a musím uznat, že vypadá luxusně. Potom taky přijelo příbuzenstvo, takže jsem po dvou letech viděla svoji sestřenku a strávily jsme spolu asi půl dne a vcelku probraly všechno co se dalo a bylo to víc než fajn, a tak jsme si slíbily, že budeme v kontaktu aspoň přes mail a pravidlně se informovat o věcech v našem života.
Mějte se krásně a užívejte prázdnin, i přes nepřízeň počasí.
Webmiss

Vampire diaries

14. července 2012 v 13:05 | WebMiss |  Postřehy Autorky
Seriál inspirovaný knižní sérií o upírech v mestěčku Mystic Falls. V Čr známý pod jménem Upíří deníky už dorazil i na radar mého zájmu, vlastně nejenom mého, s mojí ségrou jsme tomuto seriálu jednoduše podlehly. A já si jen víc ověřila svoji podivnou vlastnost, kterou je záliba v těch největších záporácích filmových pláten. Chápu, že z části je to zaviněno samotnými tvůrci seriálu, kteří se nám snaží ukázat proč se záporáci chovají jak se chovají a tím nám je polidštit, ale v mém případě to ani nemusí dělat, protože hrdina který je hodný, každý ho má rád a vždy myslí na ostatní nemá takové to tajmeno kolem své osoby, nemusím přemýšlet pro takový je, kdežto u pořádného záporáka, který si dělá co se mu zachce, mě zajímá proč je takový jaký je, co to asi zapříčinilo. Takže je jasné, že můj neojblíbenější hrdina je ten nevětší fešák a psychopat Damon Salvatore.

Můj sen ?

14. července 2012 v 0:11 | WebMiss |  WebMiss
Každý má nějaký svůj sen, nebo plán do budoucna. Něco, co ho nutí každé ráno vstát z postele. I já mám svůj sen. Asi se většině z Vás bude zdát pitomý a hloupý, ale když prožijete v životě zklamání, ztrátu, pocit viny a další podobné věci, tak se buď oklepete a půjdete dál, nebo toho budete mít dost. Řeknete si, že už Vás to nebaví. Budete se ptát sami sebe proč se to děje? Proč nemůžete být v životě šťastní?
Já vždycky snila o krásném domě se zahradou a o psovi, protože jsem žádného nikdy neměla. Takže mi bude stačit vystudovat školu, najít si dobře placenou práci a doufat, že budu schopná koupit si dům. Nic tak těžkého(doufám). Ale čím jsem starší, tím víc mám plný zuby všech těch špatných dní, všech špatných lidí, které jsem kdy potkala, těch zbytečných hádek a dalších, a proto bych si mnohem víc než krásný dům se zahradou přála ztratit lidskost. Banální, že? Ale představa, že bych neměla emoce, ani žádné svědomí, které by mě za každý hřích trestalo, dokonce bych ani nedokázala cítit lásku a zklamání, se mi zamlouvá víc než cokoli jiného. Život by byl jednodušší. Neměla bych strach lézt ráno z postele, protože bych věděla, že psychicky by se mi nic nestalo. Jediná bolest, kterou bych pociťovala by byla fyzická. Ano, takový život bych si přála..

Úzká chodidla, žádné boty

7. července 2012 v 22:16 | WebMiss |  WebMiss
Původní plán na dnešní odpoledne byl následující : koupit si boty. A výsledek ? Žádné jsem nesehnala. Důvod je vcelku prozaický- i přesto, že už mi není 10, moje nohy jsou stále velikosti 36/37 a navíc úzké, proto sehnat si boty v dámské kolekci je docela složité, pokud nestojím o koupy botasek, či jiných sportovních bot, které mají tkaničky a různé přezky na utažení. Jenže já si chtěla koupit elegantní pantofle na léto, bez podpatku s hezkými pásky, ale ne žabky. V dětském oddělení bych nějaké určitě sehnala, ale přijde mi nevhodné nosit růžové pantoflíčky s peřím a Barbie, nebo modro červené se Spidermanem.
Ze začátku vše vypadalo nadějně-když jsem vešla do jednoho z mnoha místních vietnamských obchůdků, byla jsem obklopena celou řadou opravdu krásných pantoflí, ale všechny byly pro nohy jiných slečen, než pro moje Popelkovské nožičky, a i přesto, že se mladý prodavač snažil byl milý a tvrdil mi, že mám hezké nohy a pokusil se mi vnutit boty ve stylu Kleopatry ( v čemž neuspěl), byla jsem zklamaná. Miluji svoje tenisky, které jsou většinou špinavé od bláta, i přesto, že se o ně snažím starat a pravidelně je čistím, ale občas si chci připadat jako princezna, ale bez podpatků, což v mé hlavě vypadá jako letní šaty v kombinaci s pěknými pantoflíčky. Ale bohužel mi není přáno a najednou se mi ta představa peří a obrázků Barbie začíná docela líbit...

Domácí Milkshake

7. července 2012 v 21:44 | WebMiss |  Recepty
Milkshake je tradiční americký nápoj, který se největší oblibě těšil zejména v 50. letech minulého století. Jeho název je odvozen od hlavní ingredience, kterou je analogicky mléko. Bohužel v Čechách se mu takové oblibě nikdy úplně nedostalo, a proto si vyrábím milkshake domácí, i když slovo čokoládový/jahodový koktejl mi připadá vhodnější. A pokud se i vy Vám líbí éra 50. let v Americe - barevné sukně, Pomáda, bistra a rock n´roll, zkuste si takový domácí milkáč udělat. Mně moc chutná, tak snad bude i Vám.

Co bude potřeba

Mléko
Čokoládová zmrzlina nebo jahody

A dál ?

Buď můžete mléko společně s čokoládovou zmrzlinou, nebo jahodami hodit do mixéru, ale v případě, že si jídlo vychutnáte víc, když do něj přidáte i pár kapek potu, zkuste místo mixéru štouchátko na brambory(to doporučuji víc, protože je to mnohem větší sranda) a tadá domácí milkshake je na světě!


Ranní rituály

6. července 2012 v 12:24 | WebMiss |  WebMiss
Každé mé ráno začíná stejně - po probuzení se došourám do kuchyně a cestou projdu kolem zrcadla, což mě vždy spolehlivě pobaví, protože narozdíl od amerických filmů, kde mají hlavní hrdinky krásný make-up ihned po probuzení a jejich vlasy vypadají jako by právě dorazily z kadeřnického salónu, mé vlasy vypadají jako po jízdě na horské dráze. Po tom, co si připravím černý čaj s hromadou cukru, usednu ke stolu, kde se prozívám celou snídaní, a protože jsou prázdniny, tak tam strávím více času než obvykle v poloze pololežmo. Po kuchyni následuje koupelna, kde si drhnu zuby dokud mě nezačne bolet ruka. V ideálním případě následuje po koupelně převléknutí z pyžama, ale moje lenost je nevyzpytatelná, a proto někdy zůstanu v pyžamu až do oběda. A jak probíhají Vaše rána?

Final goodbye

6. července 2012 v 10:20 | WebMiss
I met you two years ago in summer. First thing I saw were your eyes- so deep, dark and indescribable by ordinary words. I was absorbed by your sight. Sometimes I think about you- do you ever think about me? Do you remember this moment, when we first met each other? Were you also fascinated by me? I guess it´s too late for questions like this, right?
The reason why I am writting these lines is simple - I want to finally say to goodbye. I understand now that you didn´t want to hurt me. You just couldn´t make up your minds and maybe you would choose me, but I know that now it´s late for thinking about our future. I found out the true about your evenings with "friends" and I had to run away. The pain was too big and your lies only made this pain worse. I should have leave some message with words of goodbye, but for quite a long time I didn´t know to write - Goodbye my darling, I love you, but can´t hold the fact, that you are cheating on me- sounds stupid. So take this letter as my final farewell and if you are still with her I wish you good luck and hope that one day I forget about you.
Bye

Nemám ráda

5. července 2012 v 21:09 | WebMiss |  WebMiss
...když si ode mě bez dovolení někdo něco půjčí a já to dodatečně zjistím
...když je venku letní slejvák a já nejsem venku a netančím v dešti
...když mám všude na oblečení, ale třeba i v posteli vlasy
...když mám hlad, ale v lednici není nic co bych si dala k jídlu
...když musím brzy ráno vstávat
...když si s někým něco naplánuju, ale on/ona to na poslední chvíli zruší
...když jsem líná cokoli dělat, ale pak večer lituji, že jsem proflákala den
...když nemám inspiraci k psaní
...když dokoukám seriál

Ano, chápu

že Vás tento článek asi nezajímal, ale pokud jste se dočetli až sem, tak to znamená, že jste si ho přeci jen přečetli a buďto si o mě myslíte, že jsem pipka, která se snaží být zajímavá, nebo jste možná pochopili (třeba i z vlastní zkušenosti), že když není nápad na napsání kvalitního článku, ale chuť ze sebe cosi vypsat, tak z toho vznikne cokoliv.

Recenze masek od Planet Spa

5. července 2012 v 19:37 | WebMiss |  Recenze
Toužíte vyzkoušet masku na obličej, ale bojíte se vyhodit peníze za něco, co by nesplnilo svůj účel ? Rozhodla jsem se vyzkoušet 3 masky od Planet Spa, které se dají objednat od společnosti Avon, a tím možná některým z Vás pomoc s výběrem té správné.
První z nich je s výtažky z Mrtvého moře.
Jedná se o bahenní masku, které Vaši pleť vyčistí do hloubky a zbaví ji nežádoucích odumřelých buněk. Aplikuje se jednou za týden na pět až deset minut a potom se spláchne
vodou.
Můj názor : Tuto masku jsem zkoušela vícekrát a moje pleť po ni byla opravdu
čistá a poměrně hebká. Jediné co mi na ní nevyhovuje je to smývání vodou, protože
i když si drhnu celý obličej, stejně pokaždé při pohledu do zrcadla zjistím, že
někde ještě zůstala a musím celý obličej dočišťovat vatovým tamponem.

Druhá z nich obsahuje květ Thajského lotosu ( a ano, to je důvod proč jsem si ji pořídila- vždyť musíte uznat, že Thajský lotos zní opravdu jako z nějakýchdrahých lázní).
Má podobné účinky jako předchozí maska a doba působení je také stejná- stačí počkat
až změní barvu z fialové na bílou a potom ji smýt vodou.
Můj názor: Mám vcelku citlivou pleť, takže po této masce mě svědí obličej
a je vysušený. Takže pokud máte problémy s pletí, tuto masku raději nezkoušejte.

A třetí maska je pro změnu s japonským saké a s rýží. Narozdíl od předešlých dvou je slupovací, což znamená, že ji po nanesení necháte zaschnout přibližně dvacet minut a potom ji jednoduše sloupnete a nemusíte nic smývat. Pleť je po aplikaci příjemně hebká na dotek a vyživená.
Můj názor: Nikdy předtím jsem slupovací masku na obličeji neměla, takže když mi asi po deseti minutách ztuhl celý obličej, a já mohla stěží mluvit, byla jsem dost v šoku a připadala jsem si jako socha. Po sloupnutí mě ale kupodivu nic nesvědilo, ani jsem si žádnou část obličeje nesloupla a moje pleť byla navíc hebká a příjemně svěží. Žádné pálení, ani vysušení. Proto doporučuji jednoznačně tuto masku, protože splnila svůj účel úplně na jedničku!





Cenová relace

Protože všechny masky jsou ve stejném balení a od stejné firmy, i jejich cena je jednotná,
ale záleží na akcích v Avonu. Obvyklá cena je kolem 150 korun, a pokud budete mít štěstí
jako já, můžete si je pořídit i za míň. A málem bych zapomněla- balení je 75 mililitrové.