Únor 2014

Stížnost

6. února 2014 v 19:40 | Webmiss |  WebMiss
K napsání tohoto článku mě inspirovala písnička od Chinasek-Stížnost. Protože jich mám tunu! Naprosto souhlasím s textem jejich písničky a ještě bych přidala pár věci na seznam:
  • Nejhorší věta, kterou opravdu nesnesu během zkouškového : No jo, ty zase nebudeš mít žádný volno!
A víte co ? Ne, nebudu! Nejmenuje se to prázdniny, ale zkouškové! To neznamená, že mám měsíc volno a můžu se flákat! Je mi jasný, že na některých školách jo, ale nejsem tak vyčuraná, a nepodala jsem si přihlášku na nějakou jednoduchou školu, kde bych měla jedničky zadarmo.
  • Rady jak se mám správně učit od lidí, kteří tuhle školu nestudovali?
NE,děkuji nechci! Osmnáct už mi bylo, takže si umím poradit sama a je to můj život, tak snad se po bůhví kolika letech ve škole umím učit!

  • Kam půjdeš dál?
Dopr*ele nevím ! Kdybych to věděla, tak Vám to povím, ale nemám ponětí co chci v životě dělat. Někdo to nezjistí za celý svůj život a jen přežívá a nakonec vyhasne. Což se mi příčí, jelikož souhlasím s citátem Kurta Cobaina, že je leší shořet, než vyhasnout. Takže radši budu dělat to, co mě baví, než abych si hledala dobře lacenou práci jen kvůli tomu, že mi to říkáte a víte všechno. Já chci být v životě štastná, chci najít naplněnní a uspokojení, nechci nadávat jak jsem si život pod*lala a každý den chodit ztahaná z práce, která by mě ubíjela. Takže žádný strachy rodiče a i vy ostatní, kteří se mě s oblibou ptte kam půjdu po bakaláři, někam půjdu, nevím kam, ale rozhodnu se podle toho co mě bude bavit, a třeb nezjistím, co chci dělat hned, ale až to budu vědět, tak se do toho vrhnu po hlavě, to se nebojte!

Prozatím svůj seznam ukončím, protože zbytek za mě zazpívají Chinaski... a ano podávám stížnost na život!




Dnešní svět očima knížek Michala Viewegha

4. února 2014 v 17:55 | Webmiss |  Postřehy Autorky
Před Vánoci se mi dostala do rukou knížka Michala Viewegha nazvaná Mráz přichází z Hradu. Podle ukázek, které byly publikovány v MF Dnes, se mi knížka líbila a říkala jsem si, že určitě stojí za přečtění. V tomto díle totiž autor používá skutečná jména, ale dle svých slov si je poupravil, ovšem při čtení se mi většina událostí zdála až moc reálná. Například zmiňuje Janu Nagyovou a její vztah k premiérovi Petru Nečasovi. Viewegh o ní trefně píše jako o Carevně a popisuje milenecký vztah mezi ní a panem Nečasem. Ano, člověk by řekl, že se jedná o fikci, kdyby loni nepraskla právě tato aférka....
Dále je zde zmíněn milenec Václava Klause, což je asi jedni část knížky, o které jsem si říkala, že si ji autor vymyslel. Zato všechny zmínky o korupci a úplatcích mi přišly naprosto pravdivé. Je to smutné, ale jako občana ČR mě bohužel většina věcí v knížce přišla naprosto reálná. Myslím si totiž, že politika v naší zemi je pouze zástěrkou pro praní peněz a pokud se někdo snaží udělat něco pro občany je potrestán-buď se musí přizpůsobit a podvolit se kmotrům, nebo je zneškodněn. Ano, říká se, že jsme svobodná země, ale když čtete všechny ty věci, co se tu dějí, je těžké tomu uvěřit.
P.S. V současné době čtu Mafii v Praze, na kterou navazuje právě knížka Mráz přichází z Hradu a už jsem tak odolná, že mě většina věcí ani nepřekvapuje...

Bonnie





In Time

4. února 2014 v 11:55 | Webmiss |  Recenze
V hlavních rolích Justin Timberlake, Amanda Seyfried a Cillian Murphy.
Autorem scénáře a režisérem je Andrew Niccola.
A výsledek?
105 minutový film složený z prvků sci-fi, thrilleru, akčního filmu a krimi.

Děj

V budoucnosti, ve které neexistují peníze a vše záleží pouze na času, který máte není jednoduché přežt, pokud pocházíte z chudé rodiny. V 25 letech přestanete stárnout a začně se Vám odměřovat čas, a pokud Vám dojde-vynulujete se (zemřete). Čas můžete sehnat buď prací, dědictvím, nebo krádežemi. V praxi to ovšem znamemá, že chudí lidé umírají "mladí" a bohatí jsou nesmrtelní, protože mají k dispozici tisíce let. Co byste dělali, kdyby jste žili v této době a žili ze dne na den, ale zničeho nic byste dostali více jak sto let? Nechali byste si tento čas pro sebe, nebo byste se pokusili změnit svět?

Zajímavosti

Do filmu bylo vělmi náročné vybrat herce, jelikož všichni museli vypadat na pětadvacet. Ve skutečnosti bylo v době natáčení 25 pouze Amandě, všichni ostatní byli starší, až na Alexe Pettyfera, ktrému bylo 20. Další zajímavostí je, že Olivia Wilde, která hrála matku Justina Timberlaka, je ve skutečnosti mladší než on.

Hodnocení

Jedním z lákadel proč se na tento film podívat pro mě bylo obsazení Matta Bomera, který ztvárnil postavu Neala Caffreyho v seriálu Ve služách FBI. Bohužel si ve filmu zahraje přibližně 10 minut a zbytek obstará Justin Timberlake s Amandou Seyfried. Ne, že bych byla zaujatá proti Justinovi, ale raději bych hodinu a půl sledovala Matta. To ale nic nemění na tom, že myšlenka filmu je skvělá, děj je svižný a celá zápletka zajímavá. Takže se mi moc líbil, i přesto, že mi přibližně 20% filmu unikalo.



Bonnie



STOP PROCRASTINATING!

3. února 2014 v 10:53 | Webmiss |  Postřehy Autorky
A jéé ! Je tu pondělí. Ve čtvrtek mě čeká zkouška, ale já nejsem schopná se vrhnout do učení po hlavě. Jsem schopná udělat milion věcí kolem, ale učení se pořád vyhýbám. Včera jsem si dokonce před spaním pustila hned dva díly mého oblíbeného seriálu Muži na stromech, protože jsem věděla, že až se dnes ráno vzbudím, budu se muset učit. Tak jsem šla spát v půl druhé a v posteli jsem přemítala nad tím, jak se mi nechce spát, protože vím, že se budu muset učit, ale zase čím dříve začnu, tím to bude rychleji za mnou, takže jsem dokonce zvažovala možnost, že vylezu postele a půjdu se učit v těch půl druhé co jsem zalezla, abych to měla za sebou. Šílené, že? Naštěstí jsem ale narazila na pár zajímavýh věcí, které e mě zvedly hladinu optimismu, tady jsou:
Paretův princip
Jeden chytrý pán, který se jmenoval Vilfredo Pareto a zabýval se ekonomíí, zjistil že 80% všech našich úspěchů vychází pouze z 20% všech sil, které jsme k jeho získání vynaložili.
Parkinsonův zákon
Další pán, který byl pro změnu britským důstojníkem a jmenoval se Parkinson tvrdil cituji : ,,Každá práce trvá tak dlouho, kolik je na ni času." Tedy, pokud si řeknete, že daný úkol splníte za den, zabere Vám to den, ale pokud se rozhodnete, že na jeho řešení budete potřebovat týden, budete se jím zabávat právě ten jeden týden a možná zjistíme, že jsme do problému ponořili tak hluboko, tudíž budeme potřebovat ještě další čas, ale pokud jsme ochotni tomu problému věnovat pouze ten jeden jediný den, náš mozek se bude soustředit na akci a ne na nějaké zabředávání a složité promýšlení.
Tyto dva výzkumy, o kterých jsem se dočetla v mém oblíbeném magazínu First Class mi vlastně přinesly mír do duše. Rozhodla jsem se tptiž, že učení mi zabere přesně tři dny. Dva se budu učit a ten třetí si jen vše zrekapituluji! A také jsem se rozhodla, že tuhle zkoušku udělám na první pokus!
Takže učení zdar, hodně síly a krásný den !
S láskou,
Bonnie



TICHO

2. února 2014 v 22:45 | Webmiss |  WebMiss
Někdy mám pocit, že jsem vetřelec ve vlastní rodině. Miluji totiž ty chvíle,kdy mám celý byt sama pro sebe a je tu ticho, dělám si co chci a nikdo mě neruší. Jenže pak přijde mamka a už od dveří vypráví a je jedno jestli se na něcou koukám, čtu si, poslouchám,učiím se......zkrátka mamka přišla,tak je jí všude plno. A se ségrou to je zrovna tak! Nejvíc mi to vadí, když jdeme spát ve stejnou dobu a já si chci číst před spaním, ale ona má potřebu si o něčwm povídat.... Zkrátka čas od času miluji svoji společnost a nikoho jiného. Vychutnávám si tu samotu, ten klid, ticho a pohodu. Jasně,že někdy vítám spilečnost někoho jiného, ale jsou dny, kdy si vystačím sama se sebou a jsemspokojená. A tyhle chvíle ticha, kdy jsdem jen já a nikdo další a mohu si dělat co chci bych nevyměnila za nic na světě!
Bohužel jsem hodná holka,takže když mě někdo v této mojí náladě vyruší,nic mu na to neřeknu,poslouchám a jsem společenský tvoreček.