Březen 2015

Naše Generace

31. března 2015 v 19:56 | Webmiss |  Postřehy Autorky

Kdo jsme?

Generace Y jsou mladí lidé narození mezi lety 1986 až 1995. Jsou nástupci předchozí Generace nazývané Generace X. Nyní jsou zástupci Generace Y v produktivním věku a do roku 2025 by měli tvořit převážnou část produktivní populace. A jaká je jejich charakteristika?

Předchozí Generace X se od té naší Ypsilonové dost liší. My, Generace Y nechceme být pouhými roboty, ale chceme se stále učit novým věcem, nebo je sami objevovat. Klademe vyšší důraz na rodinu a hodnotu našeho sobního života. Chceme v životě dělat to, co nás bude bavit. Umíme používat internet a jsme na něm vlastně neustále. Jsme také mnohem více otevřeni novým myšlenkám a obecně jsme takoví uvolněnější.

Členíte se také do této Generace? Máte pocit, že na Vás tento popis sedí? Já jsem teda vzorovým příkladem! Chci dělat v životě práci, co mě bude bavit, chci mít čas na svůj osobní život a mnohem lépe vnímám dříve naprosto nepředstavitelné věci jako například homosexualitu.

S láskou, B.



Rodina a její místo v dnešní době

30. března 2015 v 20:37 | Webmiss |  Postřehy Autorky
Tak jsem dneska u večeře stihla asi dvacet minut Gilmorek na Nova Cinema a vnuklo mi to myšlenku. Jednalo se o díl, ve kterém vzal Logan Rory a Martyho na večeři s jeho přáteli. Všichni se skvěle bavili, až na Martyho. Zrovna když Loganovi kamarádi vyprávěli historky z internátů na kterých trávily své dětsví, zeptal se jich Marty jestli se jim nestýskalo po rodině, a oni se mu vysmáli do obličeje.. abyste to pochopili i vy nefanoušci Gilmorek: Logan je zbohatlický klučina z vyšší společnosti, pohledný, sebevědomý a trochu děvkař a party hoch, také nevychází se svoji rodinou a porušuje většinu psaných i nepsaných pravidel a škola je pro něj jen instituce do které občas zajde a Marty je pravý opak: na všechno si vydělává sám, musí pracovat, je zakřiknutý, ctí pravdila, má rád svoji rodinu...ale Rory si vybere Logana.
Před pár lety bych také volila Logana, protože to je rebel a umí si užívat života, ale teď mám pochopení pro Martyho. Je to správný kluk, má rád svoji rodinu, je hodný...prostě si myslím, že mít rád svoji rodinu je důležité, protože to prostě je Vaše rodina a ať už jste si s nimi prošli čímkoli, důlěžité je umět jim odpustit a brát je takové jací jsou.

Bon



Nedělní review

29. března 2015 v 22:13 | Webmiss |  Postřehy Autorky


Tak a je tu zase neděle. Oproti minulému týdnu se změnilo to, že právě teď neležím v posteli s teplotou, nejsem obklopená hromadou kapesníčků a nestříkám si do nosu nosní sprej. Zato sedím v křesílku v obýváku u Titaninu, u toho půl očkem koukám do noťásku a za chvíli se asi odploužím do postele abych se na tu školu dostatečně vyspala. Čímž se rovno udostávám k časovému posunu. Hm, nepadá mě jen citace z písně Leoše Mareše, ale ta bohužel pojednává o zimním čase, a ne o tom letním. No co k tomu říct. Ještě teď jsem trochu otřesená z toho, že ta hodina času je prostě fuč. Ale z čeho jsem smutná je seriál Hart of Dixie. Dneska jsem shlédla poslední díl 4. série a myslím si, že to je poslední díl vůbec. Sice dopadl naprosto skvěle a byl moc krásný, ale je mi líto, že už se nemám na co těšit. Tedy co se Hart of Dixie týče. Zkrátka nesnáším loučení se seriálem. Proto si čas od času pustím poslední díl Sabriny mladé čarodějnice, protože je báječný, nebo si pouštím různé díly Gilmorek, Čarodějek,... abych měla pocit, že to neskončilo, že ty životy hlavních postav, které jsem s nimi žila neskončily a pokračují dál. Zkrátka jsem takový praštěný seriáloholik, což je podobné jako alkoholik, zkrátka se těch seriálů nemůžu vzdát, i když je znám a viděla jsem je milionkrát :-) (podobně to má alkoholik, protože pořád pije a pije, i přesto, že zná chuť všech alkoholických nápojů na světě, ale zkrátka si nemůže pomoci).
Tolik k mému loučení se se Zoey Hartovou a k letnímu času :-)
Krásný týden Vám s láskou přeje Bon :-)



Co jsem se naučila z filmů s Olsenkami 2. část

24. března 2015 v 10:17 | Webmiss |  Postřehy Autorky
Včera před spaním jsem dokoukala další film s MK a Ashley, tentokrát "Getting There". A jelikož tento článek navazuje na seznam věcí, které jsem se z filmů s Olsenkami naučila, tady je seznam toho, co mi dalo shlédnutí filmu

Getting There

V tomto filmu se Ashley a Mary-Kate snaží dostat na zimní olympiádu do Salt LaKe City. První poznatek: v roce 2002 se zimní olympijské hry konaly v Salt Lake City, které leží v Utahu. Dobré vědět. Také jsem se dostala do zákulisí toho jak v USA probíhají testy v autoškole. Zajímavé. Také jsem zjistila, že v USA mají řetězce Taco Bell. No a to je tak vše co mě napadá v souvislosti s tímto filmem... Nepatří k mým nejoblíbenějším, ale líbí se mi na něm, že se odehrává na sněhu, protože od Olsenek jsem zvyklá na pláže, sluníčko a tak podobně. Takže tohle byla příjemná změna.


Bonnie



Nemocná

24. března 2015 v 10:02 | Webmiss |  Postřehy Autorky


Krásné dopoledne z gauče. Závidíte? Není co. V 6 ráno jsem sice měla pocit, že už mi je dobře, neměla jsem teplotu a i nos mi připadal uvolněnější, ale o pár hodin později jsem zpátky tam, kde včera-rýma, teplota a dokonce se přidal i kašel! A to je přesně to, co na nemocech nemám ráda. Nejdřív je Vám opravdu zle, a jenom ležíte v posteli a jste takové malé chcíplotinky, a pak přijde den, kdy je Vám konečně dobře, nebe je modřejší, tráva zelenější, ale ve skutečnosti Vám dobře není, je to jen prvotní pocit, než si uvědomíte, že se k tomu všemu přidalo jenom něco dalšího. Takže asi tak k mému velmi "úspěšnému" léčení! A jaký je dnešní plán? Hm...čekám až začne působit Paralen a srazí mi teplotu, potom vypiju tak 10 litrů čaje a následně zkusím udělat aspoň něco na počítači do školy. Takže mi držte pěstičky. Teď jdu zalehnout!

Bonnie



Co jsem se naučila z filmů s Olsenkami

23. března 2015 v 15:10 | Webmiss |  Postřehy Autorky
Jako malá jsem milovala filmy s Olsenkami. Dokonce jsme si na ně s mojí kamarádkou hrály. já byla Mary-Kate a ona Ashley. A vlastně je miluji doteď. Když jsem teď nemocná a nehnu se z postele (popřípadě gauče), rozhodla jsem se, že si to marodění zpříjemním právě sledováním filmů s Mary-Kate a Ashley Olsen. Některé jsem nemohla najít v češtině, tak na ně koukám na youtube v angličitně. A konečně jim rozumím. Jako malá jsem neuměla tolik anglicky, takže jsem znala jen jejich dabované verze a tudíž i všechny jejich hlášky jenom v češtině, ale teď konečně poznávám i jejich originální hlasy, takže je to pro mě zase něco nového.
A jak tak koukám na ty filmy, tak zjišťuji, kolik mi toho daly, když jsem byla mladší. Zde mám pro Vás několik příkladů....

Passport to Paris

Z tohoto filmu jsem pochytila pár francouzských frází, dokonce jsem se skrze obrazovku televize podívala do Paříže, zjistila něco o Napoleonovi Bonaparte a o vodohospodářství Francie.


Our Lips are Sealed

Austrálie, Sydney, Opera. V tomto filmu se Olsenky staly součástí programu na ochranu svědků, takže jsem vlastně zjistila, co je to ten program na ochranu svědků. Dále jsem se podívala do několika států USA (Texas, Pensylvánie, Washington,...) a hlavně do Austrálie. Zjistila jsem, že tam mají svůj slang (například holkám se slangově říká "sheila"), Australani milují Vegemite (což si představuji jako hnusnější příbuznou Nutelly) a zjistila jsem co je diamant.

Winning London

Londýn, Spojené Království. Moje první návštěva Londýna proběhla také díky Olsenkám. Zjistila jsem, že existuje něco jako model Spojených Národů, vím, kam odletěl Peter Pan s Wendy, dozvěděla jsem se mnoho informací o Anglii (forma vlády, historie, obyvatelstvo, vlastní nářečí,...) a také o dalších státech.

Holiday in The Sun

Jo, moje první seznámení s Bahamy proběhlo opět díky Olsenkám. Pobývaly v hotelu, který se jmenuje se ztraceném kontinentu "Atlantis Resort", a jako malá jsem netušila, že o tomto hotelu ještě někdy uslyším. Nejenom, že se objevil i v dalších filmech, ale také se v něm hraje turnament v Pokeru, který vysílají na Fandovi. Jedná se dokonce o první film, ve kterém hrála Megan Fox. A v neposlední řadě jsem se dozvěděla informace o knížkách, o kterých jsem dosdu neslyšela, o astrologii, mořských živočiších a i o časopisu Sports Illustrated.


Jelikož jsem zatím znovu shlédla jenom tyto filmy, zbytek informací o ostatních dodám až po shlédnutí dalších filmů. Ale jsem nadšená z toho, jak i takový na první pohled film o ničem mi vlastně přinesl tolik informací. Takže díky holky!:-)


Bonnie
<3

Neděle

22. března 2015 v 20:00 | Bonnie |  Postřehy Autorky
Tak a je tu neděle. Super. Od včera jsem nemocná. Teda už od čt mě pobolívalo v krku, ale naplno se to rozjelo až v pátek a hlavně včera-v sobotu. Rýmička, bolest hlavy, kašílek a aby toho nebylo málo tak i teplota. Trochu vyšší než by se mi líbilo: 37,6. A i přes dostatečné zásoby paralenu se shazuje docela špatně. Takže se mám dost pod psa...

(Na obrázku výše je pes pro pobavení a správné podkreslení textu). No tak, možná si říkáte, že jsem trapná, ale berte ohledy na marůdka. Každou chvíli sebou škubnu kýcháním a aby toho nebylo málo, tak se potím jako kdybych ležela na pláži v Malibu. Bohužel místo ležení pláži sedím na gauči zabalená v dece jako dáreček.
Ale alespoň Vám chci popřát pěkný vstup do následujícího týdne. Já ho budu mít stylový-s vysokou teplotou, kýcháním, zpocená a s nosem červeným jako sukýnka Makové Panenky.

S láskou,
Bonnie





Avicii "The Nights"

19. března 2015 v 13:53 | Webmiss
Neznám Aviciiho, a do dneška jsem netušila jak vypadá. Jediné co znám jsou jeho písničky: Hey Brother, Wake Me Up. Ale protože mě zaujala jeho píseň "The Nights", která je podle mě poctou jeho tátovi, začala jsem si googlit kdo to vlastně ten Avicii je a jestli je to opavdu ten kluk z klipu. No, není... V klipu vystupuje Rory Kramer, kterého můžeme vidět ve všech možných akčních sportech a tím dává klipu nádech toho, že žijeme jen jednou a měli bychom si to náležitě užít!


B.



Elastic Heart

19. března 2015 v 12:36 | Webmiss |  Recenze
Když Sia vydala videoklip ke svému singlu Chandelier, kde hlavní roli hrála Maddie Ziegler známá z americké reality show Dance Moms, byla jsem na rozpacích... nevěděla jsem co si o klipu myslet.
Ale další klip k písni "Elasic Heart", kde je opět malá Maddie a s ní i Shia LeBeouf (možná ho poznáváte z Constantina, Charlieho andílků, Disturbie,...).Pravda dost se změnil. I já měla problémy určit odkud tenhle obličej znám. Svým současným vzhledem mi připomíná Leonidase z 300 (kde ho stvárnil Gerard Butler). Ale zpět k videoklipu. Celý se odehrává v obrovské kleci. Oba jsou ušpinení a citově zranění...no vlastně, pokud se chcete podívat jak probíhalo natáčení a poslechno usi rozhovor se samotnou SIou, která se schovává za banány, hodím Vám pod článek odkaz. Zkrátka jsem Vám jen chtěla říct, že klip k písni Elastic Heart se mi líbí. Možná i kvůli tomu, že tam jsou jak Shia, tak i Maddie a dohromady tvoří něco úžasného! No zhodnoťte to sami.
S láskou,
B.


Klip:









Jak jsem zapomněla na Den Svatého Patrika

17. března 2015 v 21:05 | Webmiss |  Postřehy Autorky
Úplně lehce. Prostě jsem ráno vstala v půl sedmé do krásného slunečného a velmi větrného dne a šla do školy. A asi před půl hodinou jsem si uvědomila, že je dnes 17. března...tudíž den Svatého Patrika. No jasně, není to žádná trága, nejsem Irka a bydlím v Čechách, kde den Sv. Páti ani není v kalendáři jako ofciální svátek, ale štve mě to. Takže jsem neměla nic zeleného na sobě (krom zelených proužků na bundě), zelený jsem měla pouze salát jako přílohu k véče a tím končím...žádná další zelená se v mém dni nevyskytla. Normálně by mě to tolik nemrzelo, protože zelená barva není moje nejoblíbenější, ale dneska mě to mrzí.
No a kdo ten Patrik vlastně byl?
Misionář, který s sebou do Irska přinesl křesťanství. K výkladu o Svaté Trojici používal trojlístek, a proto se právě zelený trojlístek stal symbolem dne Svatého Patrika. Lidé nejenom v Irsku, ale i ve Velké Británii, USA, Kanadě, Austrálii a na Novém Zélandě, tento den slaví bujarými oslavami, pojídají zelené jídlo, někde k němu popíjí zelené pivo a samozřejmě nesmí chybět zelený trojlístek a k němu zelené oblečení. A kde jsou oslavy Svatého Patrika úplně nejlepší? No přece v Irsku!


Krásný zbytek dne Svatého Patrika
S láskou,
Bonnie



Po silnici vzpomínek

16. března 2015 v 21:02 | Webmiss |  Postřehy Autorky
Tak si sedím na gauči a do televize jsem si zapojila exteráček, že si pustím díl Čarodějek a u něj si budu na notebooku dělat věci do školy. Ale jak jsem tak projížděla soubory na mém externím disku, narazila jsem na videa z dob dávno minulých.
Jedno z nich je dob vyššího gymplu, kdy jsem byla strašná rebelka a musela jsem pořáĎ vyvádět nějaké kraviny, které hraničily s předpisy a zákonem. Takže jsem našla i video jak jsem přelézala na holčičích záchodech z kabinky do kabinky... no jelikož jsem se od té doby strašně změnila a dospěla, nevím co k tomu teď říct. Možná jen to, že jsem v tu dobu vypadala bezstarostnější, ale přitom jsem procházela rozvodem našich a navíc svoj ívlastní pubertou, takže všechny ty moje vylomeniny vlastně byly jen snahou jak bojovat proti všem a všemu a ukázat rodičům, že jsem "dospělá". Tyyy jo, jak jsem tenkrát byla potrhlá a nepřemýšlela... ale možná to bylo fakt jednodušší. Kouřila jsem, chodila jsem na tajné holčičí party, kde jsme pily všechno možné, obden jsem se vyskytovala v čajovně na vodnici,... a tak podobně :-)
No a další video, které mnou nějak pohlo je mnou sestavené video z obrázků a textu k písničce "Surrender" od Billy Talent. Uvědomila jsem si, jak moc jsem tuhle písničku milovala a pouštěla si jí milionkrát dokola... protože v té době jsem se natolik vžila do textu, že jsem u něj možná i uronila slzu. A co dělám teď ? Samozřejmě si jí pouštím...už asi popáté... a pořád ji miluji.
Takže asi tolik k mému chvilkovému návratu do mé historie... nevím jestli bych to chtěla zpátky, protože vím, co všechno se stalo, čím jsem si procházela, co jsem musela zvládnout, překonat, co jsem provedla,... ale občas si zastesknu po dobách dospívání, protože teď jsem opravdu dospělá a nevím si se svojí budoucností moc rady...takže z tohodle pohledu jsou zlaté časy, kdy mou starostí bylo kam schovat krabičku cigaret, aby ji mamka nenašla (což nakonec stejně nešla, ale to je úplně jiný příběh a k němu až nikdy).

Miluji Vás,
Bon



Hodnocení uplynulého týdne

14. března 2015 v 9:46 | Webmiss |  Postřehy Autorky
Tak co se nám tu všechno za tento skoro již uplynulý týden událo? Přišlo jaro, pak zase odešlo a právě teď venku sněží. Tolik k počasí.

Ze světa

Co jsem zaznamenala a nějak to se mnou pohnulo je vyhození Jeremyho Clarksona z BBC. Všichni, kdo jste stejně jako já fanoušci Top Gearu, určitě víte, že všichni tři moderátoři jsou praštění a také je známo, že Jeremy si nebere servítky. Takže to, že někomu napálil z hladu se dá docela pochopit. Teda alespoň já tomu dobře rozumím. Kdo z Vás není protivný když je hladový?
A dále... zemřel taťka Zeměplochy - Terry Pratchet. Ještě do dnešního dopoledne jsem ho znala jen skrze jeho literární tvorbu a neměla jsem potuchy o tom, jak vlastně vypadá. Představovala jsem si ho jako Gandalfa z filmové verze Pána Prstenů... a skoro jsem se trefila. I když spíše vypadá jako Robert Fulghum-bílé vlasy, vousy a na většině fotek co jsem našla měl černý klobouk. Takže děkuji za všechny úžasné knížky ze Zeměplochy a odpočívejte v pokoji!

Bon

JIFF

13. března 2015 v 11:51 | Webmiss |  Postřehy Autorky
Znáte se s Jiffem? Tím modelem? Jestli ne, ráda Vám o něm poskytnu nějaké informace. O Jiffovi jsem se dozvěděla úplně náhodou z kanálu Amandy Steele. Sice je Mandy o pár let mladší než já, vypadá o hodně dospěleji než já, ale stejně jí žeru. Ale zpátky k Jiffovi...

Škola je nejlepší období života. Joke dne!

7. března 2015 v 21:42 | Webmiss |  Postřehy Autorky
Miluji oblíbenou hlášku mého táty o tom, že škola je nejlepší období života. Protože práce už pak stojí za houby. Hm, jestli je to pravda tak bych si asi měla rovnou hodit mašli... kvůli škole se nervuji, nejím ani trochu pravidelně, někdy nejím skoro vůbec, protože prostě opravdu nemám kdy, pořád běhám z budovy na budovu, které jsou od sebe vzdálené tak, že to opravdu rychlou chůzí vyplní celou pauzu mezi bloky, takže je úspěch když si stihnu po takovém sprintu odskočit aspoň na toaletu a nepřijít pak pozdě na následující hodinu. A aby toho nebylo málo, tak absolutně nemám čas na svého přítele, nebo on na mě a dneska jsem si uvědomila, že už toho mám opravdu dost! Uběhl teprve druhý týden letního semestru a já, když mám jo štěstí potkám přítele v buse a k tomu jeden den víkendu. Většinou do toho totiž buď skočí rodina, nebo prostě cokoli jiného. Takže už toho mám opravdu plné zuby. Jestli pracovat znamená nemít čas vůbec na nic, ani na jídlo či na sebe a na svůj osobní život, tak potom nechápu jaký je smysl života. Sice ještě nevím co přesně budu dělat a co mě bude živit, ale hodlám si to zařídit tak, abych měla čas na svůj život, protože jinak by mě to zabilo.

Bon



Repeat After Me

3. března 2015 v 21:23 | Webmiss |  Recenze
Pokud jste odpůrci Justina Biebera, tak rovnou ukončete čtení, protože tenhle článek je o jedné epizodě zábavného amerického pořadu kde vystupuje právě onen zmíněný Justin.

Já a můj internetový svět

1. března 2015 v 22:00 | Webmiss |  Moje Závislosti
Jelikož jsem na internetu asi tak sto hodin týdně, dělám na něm různé věci. Kromě toho, že hodně času trávím na Facebooku, který jsem btw opravdu, ale opravdu nemohla ani vystát a nemohl se vyrovnat mému oblíbenci ICQ, teď na něj nedám dopustit. I když většinu času hostejně jako ICQ používám hlavně na dopisování si s mým přítelem. Dále si užívám sledování různých seriálů. V současné době zažívám menší retro v podobě Čarodějek, ale mimo to sleduji Melissu a Joeyho, Hart of Dixie, Mistresses a samozřejmě Vampire Diaries, kvůli kterým se čas od času poddávám představám o tom, jak by bylo skvělé být upír. A také nesmím zapomenout na svojí oblíbenkyni Cassey Ho a v posledních pár týdnech vlastně i Jakuba Bínu a jeho Zpátky na vrchol (když už jsem u toho, zatím se mi nejvíc líbila první série, kde byl Mario, protože s holkama prostě není taková sranda). Ale proč se tu teď rozepisuji o svých aktivitách na netu...

Březen. Za kamna vlezem?

1. března 2015 v 20:48 | Webmiss |  Postřehy Autorky
Pěkný nedělní večer Vám přeji!
Pěkný... no inu spíše smutný a melancholický. Proč? Protože zítra je zase škola. No zase... ehm, spíš zase začíná škola. Tzn. že zítra je druhý týden letního semestru a já nemám vůbec chuť se zase učit a ještě k tomu chodit do školy. To mám blbé, že ano? :-)
A jak vlastně začal březen? Sněžilo, bylo šedivo, víkend neproběhl zcela podle mých představ a to je asi vše :-) Těšila jsem se, že až bude zase škola, budeme na sebe mít mnohem víc času, protože nebude tolik učení jako o zkouškovém, ale ono jaksi to zcela tak úplně nevyšlo. Proto jsem teď taková mírně naměkko a v útlumu. Do ničeho se mi pořádně nechce a jsem taková trudomyslná. No a s tím se dneska asi s Vámi i rozloučím. Už mi nějak nejdou slova přes pysky...
Krásný večer, úspěšný start do nového týdne a pokud někdy přijde jaro tak ať je pěkné a užijete si ho od začátku.

S láskou,
Bon