Duben 2016

Tvůrčí psaní...co, proč, jak, kde?

30. dubna 2016 v 10:43 | Webmiss |  Tvůrčí psaní
Ahoj,
pokud jste pravidelnými návštěvníky mého blogu, možná jste si všimli, že se tu objevila nová rubrika. Jmenuje se Tvůrčí psaní a já se rozhodla do ní přidávat příběhy a různé další literární pokusy, které stvořím.
Už několik let mám takový sen...totiž že napíšu knihu. Za ta léta jsem rozepsala hned několik knížek, ale ani jednu jsem nedokázala rozvést do několika set stránek, nebo jsem nedokázala promyslet celou dějovou linii aby byla nová, neotřelá, originální, nepředvídatelná a zkrátka naprosto dokonalá. Proto jsem se rozhodla, že se o tyhle své pokusy s Vámi podělím. Doufám, že se Vám budou líbit, a že pokud si je přečtete, nebudete se na to pak zpětně dívat jako na ztrátu času.
Psaní zdar!

S láskou,
Bon

THE DUFF (VOTKa)

30. dubna 2016 v 10:32 | Webmiss |  Recenze
Střední školy v Americe jsou drsné. Buď jste hráč fotbalu a zároveň největší hvězda školy, kráska, nerd, hulič, punker, skejťák a nebo se s takovými lidmi znáte a máte pocit, že jste plnohodnotný člen jejich party, ale možná jste jen jejich DUFF (VOTKa).

Děj

Bianca je středoškolačka a její dvě nejlepší kamarádky jsou školní krásky. Znají se již od dětství a jsou nerozlučná trojka. Ale až do jedné party, kde se Bianca dozví že je jejich DUFF - Designated Ugly Fat Friend, v češtině přeloženo jako VOTKa a tedy Vybraná Ošklívá Tlustá Kamarádka. Takže vlastně takový nejslabší článek party, které slouží jenom k tomu aby se lidé dostaly k Vašim dvěma atraktivním kamarádkám. Biancu toto zjištění naštve natolik, že je rozhodnutá to změnit a uzavře oboustranně výhodný obchod se svým sousedem a zároveň kamarádem z dětství Wesleym, z kterého se stal oblíbenec na škole a taky tak trochu blb. Společně tedy vyrazí do obchoďáku kde se pokoušejí změnit Biančinu image, ale vše se začne nakonec ubírat úplně jiným směrem a Bianca se stane figurkou z které má srandu celá škola. Co dál?

Recenze od Bonnie

Na film jsem se podívala kvůli Mae Whitman, která ztvárnila hlavní roli a kterou jsem zahlédla už v seriálu Parenthood. Chtěla jsem ji vidět v trochu jiné roli a také jsem si říkala, že už jsem dlouho neviděla starou dobrou americkou komedii pro puberťáky, takže jsem si jedno odpolko v rámci regenerace pustila práve THE DUFF. Vlastně jsem od filmu nic nečekala, protože poslední dobou jsem se rozhodla raději rezognovat a nic neočekávat, protože pak jsem akorát zklamaná (jako například v případě filmu Ave, Caeasar). Film byl vcelku předvídatelný jak už to u amerických komedií chodí, ale i přesto v něm byla správná dávka zesměšňování systému hyerarchie středních škol v Americe, nechyběla mrcha, šprti, romantik, sporťák a ani hlavní hrdinka, která zjistí, že nejlepší je zůstat sama sebou. Takže klasika :-) Film nabízel i spoustu vtipných situací, které měla na svědomí převážně představitelka Biancy, takže já se i dost nasmála a byla to pro mě příjemná oddechovka.
Pokud máte náladu na něco pohodového, vtipného a z prostředí americké střední, je DUFF dobrá volba.




Orel Eddie

26. dubna 2016 v 10:17 | Webmiss |  Recenze
Film o tom, že pokud si půjdete za svými sny, jednoho dne se Vám vyplní. A nevadí kolikrát budete sraženi kolena, nebo kolik lidí Vám řekne, že na to nemáte.
Je to také film ve kterém se potkal ten hlavní týpek z Kingsmana a Wolverine.

Děj

Co je na filmu asi nejzajímavější? Je natočen podle skutečných událostí. Sice je trochu učesaný aby se zalíbil divákovi, ale to hlavní je podle pravdy.
Michael Edwards je odmala odhodlaný, že se stane olympionikem. Proto zkouší stále nové a nové sporty, ale v každém dalším sportu je horší než v tom předchozím. Jenže když to nejde na letní olympijské hry, tak je tu přece druhá možnost - zimní olympiáda! Tak Michael začne jezdit na lyžích, ale pořád to není ono. Když je tedy už pomalu rozhodnutý, že se na olympiádu nikdy nedostane, osvítí ho myšlenka, že zkusí skoky na lyžích. Sbalí si saky paky a vyrazí do německého skokanského areálu, kde je odhodlaný zdolat skokanské můstky. Z toho malého to jakž tak jde, žádné smrtelné zranění nepřijde, ale přeci jen ty dopady nejsou vůbec snadné. Naštěstí se seznámi s údržbářem střediska ve kterém skáče, Bronsonem Pearym, který je zároveň bývalý reprezentant USA, ale kvůli své nedisciplinovanosti byl vyloučen. Pro Eddieho tedy vypadá všechno nadějně - má trenéra, můstky, ale nemá schválení Velké Británie, kterou by chtěl reprezentovat. Takže ještě než vůbec dostane šanci ukázat se na olympiádě v Calgary v roce 1988 musí ujít dlouhou a náročnou cestu.

Recenze od Bonnie W.

Kingsman: Tajná služba se líbil snad všem. Kromě mě. Ano, některé scény jsem si užila a byly opravdu vtipné, ale není na žebříčku mých top oblíbených filmů. Jenomže kromě stejných producentů a hlavního hrdiny nemají tyto dva filmy moc společného. Trailer k filmu Orel Eddie je tak dobrý, že už jen kvůli němu jsem chtěla film vidět. O tom, že hlavní postavu Eddieho hraje Taron Egerton, tedy ten kluk z Kingmana jsem se ale nedozvěděla po shlédnutí traileru na Orla Eddiho, ale od kamarádek, které ho v něm poznaly. Ano, poznaly ho všechny, ale já tu podobu nějak nepostřehla. Koho jsem si ale všimla už v traileru a kdo na mě udělal dojem byl Hugh Jackman. Sakra, čím je ten chlap starší, tím je hezčí. A role frajera, kterou si v Eddiem zahrál mi k němu skvěle pasovala. Dobře, až na tu bundu, kterou si s sebou pořád vláčel...tu by mohl zahodit.
Děj filmu nám ukazuje Eddieho již od dětství a postupně nám odhaluje jeho složitou a náročnou cestu až na olympiádu v roce 1988. Je to vtipné, dobré, nemám filmu absolutně co vytknout, protože jsem si ho užila a dost často jsem se u něj smála i nahlas. Takže to zkrátím, dávám mu pět hvězdiček a doporučuji ho!



Lovec: Zimní válka

24. dubna 2016 v 11:18 | Webmiss |  Recenze
Lovec ze Sněhurky je zpátky. Tentokrát zjistíme co bylo nejenom před Sněhurkou, ale také po ní.

Děj

Příběh filmu začíná před Sněhurkou, v době, kdy sestry Ravenna a Freya žijí společně v jednom království. Ravenna je ta zlá, která si podmaní jakékoli království a Freya ta hodná, která věří na lásku. Když ale Freyina čerstvě narozená holčička tragicky zemře, objeví v sobě Freya magickou sílu a stane se Ledovou královnou, odebere se na Sever a začne budovat svoji říši pomocí armády složené z dětí. Protože když nemůže mít své vlastní, bude matkou všech ostatních. Mezi jejími rekruty v dětské armádě se nachází i nám dobře známý lovec Erik a nadaná Sára, kteří se do sebe zamilují, což je v Ledovém království největší zločin, protože podle Freya láska neexistuje. Trestem se pro ně stane věčné odloučení. Sára je zabita a Erik svržen ze skály do moře. Jenomže tento pád přežije, prožije příběh se Sněhurkou, ale po letech se opět setkává s Freyou, která si udělala zálusk na kouzelné zrcadlo, které by z ní udělalo neporazitelnou.

Recenze

Nejdřív bych začala všemi filmy, které mi Lovec: Zimní válka připomněl. Tak tedy: FROZEN, Rebelku, Tolkienova Pána Prstenů a Sněhurku.
Důvodů proč jsem se na film těšila, bylo hned několik. Zaprvé, neviděla jsem film Sněhurka a lovec, proto jsem nemohla porovnávat. Zadruhé, ve filmu hraje Chris Hemsworth a Emily Blunt a to pro mě, jakožto jejich fanynku byl ten hlavní tahoun. No a zatřetí, zamilovala jsem se do písně, která zazní už v traileru - Halsey- Castle. Bohužel písnička ve filmu zazní až na úplném konci, při závěrečných titulcích.
Teď už ale k ději. Podle traileru jsem čekala něco úplně jiného. A myslím si, že v tom nejsem jediná. Trailer nám totiž vyzradil tak trochu moc, a čím víc se film blíží k závěru, tím více víte, co přijde, protože jste předtím viděli trailer, kde Vám to všechno ukázali. Takže trailer, i přesto, že se mi moc líbil, mi vlastně zpětně vyzdradil víceméně celou zápletku filmu, která ale kupodivu přišla až na úplný závěr.
Filmu naprosto kraluje Emily Blunt a Chris Hemsworth, ale tak nějak to prostě nestačí. Možná to je způsobeno i tím, že jedna z hlavních hrdinek, Sára, mi je nejenom nesympatická vzhleme, ale i tím, jaká její postava je. Máte pocit, že jste narazili na typickou naštvanou a zhrzenou ženskou, která je tvrdohlavá a svým způsobem i zlá, a naprosto nechápete, co na ní lovec vidí. Když se ve filmuobjeví i Charlize Theron, stojí to za to. Vypadá jako dokonalé ztvárnění zla. A umí to i prodat. Takže scény, ve kterých byl lovec, Ledová královna a její starší zlá sestřička, byli pro mě z celého filmu nejlepší. Bohužel jich bylo opravdu po málu.
Co se týče děje jako takového, byla jsem zmatená. Plakáty nám totiž tvrdí, že film bude o tom, co bylo před Sněhurkou. Jenomže potom zjišťujeme i co bylo po Sněhurce. Takže vlastně teď už víme celý příběh. Od začátku ve mně fim vyvolával pocit, že si tvůrci chtějí jen trochu vydělat a zasadili příběh před příběh, který jsme viděli a doufají, že tím nalákají více lidí do kin. Triky a veškeré efekty ve filmu ale stojí za to. Film jsem viděla ve 3D, ale nemám pocit, že by tím byl nějak lepší. Vlastně ani moc scén, které by nutně musely být ve 3D jsem nepostřehla.
Sečteno podtrženo, film ve mě vyvolal dost rozporuplné pocity. Líbil se mi asi zejména kvůli hercům a trikům, ale děj mě moc neoslovil. Jsem dost nerozhodná ohledně hodnocení filmu, ale nejspíš to budou 3 hvězdičky z pěti.
Co vím ale naprosto jistě, film bych nedoporučila ke shlédnutí. Snad jen pokud se Vám opravdu líbil Lovec a Sněhurka a chcete poznat další příběh, jinak vše co stojí za to je, je v traileru.




Ira Levin Rosemary má dětátko

18. dubna 2016 v 11:10 | Webmiss |  Recenze
Matně jsem věděla o tom, že existuje horor se stejným názvem, ve kterém si zahrála Mia Farrow. Proto jsem se trochu bála, když jsem do rukou vzala knížku a rozhodla se ji přečíst. Jak už jsem na blogu několikrát zmínila, nejsem fanoušek hororů, ale i přesto jsem jich spoustu viděla, psala jsem zde recenzi o údajně nejhorším hororu všech dob (Čarodějnice), také se zajímám o nevysvětlitelné jevy, ale jsem strašný poseroutka, protože potom mi běhá mráz po zádech a já se bojím podívat i pod postel, jestli se mi tam náhodou někdo neschovává. Zkrátka chování, které je normální, když jste děti, ale trochu trapné a legrační, když jste dospělí. Alespoň Vaše občanka Vám to tvrdí!
Ale teď už zpátky k Rosemary.
Jak jsem předestřela, neměla jsem tušení o čem příběh je. Napadlo mě, že o Rosemary, která bude mít dětátko, ale netušila jsem, kde se budou skrývat ty hororové prvky. Popis knížky, který byl na přebalu mě do čtení akorát více navnadil.
  • ...neobyčejné sugestivní studie psychického traumatu
  • ...novomanželka Rosemary žije v New Yorku, ...v období jejího obtížně probíhajícího těhotenství zanechá hrozivé následky na její křehké duševní rovnováze
  • ...Levinovi patří zásluha, že tento chorobopis neurź chápe ve všech souvislostech jako závažný společenský problém a že jej čtenáčlm předkládá v podobě promyšleného a působivě napsaného umělecké díla
To asi bude slušný psychologický románek, pomyslíte si. A ano, bude. Od začátku knížky totiž máte pocit, že něco je špatně. Ale neumíte přesně vysvětlit co. Události, ke kterým dochází jsou zvláštní, nevysvětlitelné a možná i nenáhodné. Budete přemýšlet, zda Rosemary jen hledý věci, tam kde nejsou, ale zase budete zvažovat, zda náhodou nemá pravdu. Vždyť to všechno tak perfektně sedí! Zkrátka Ira Levin se Vám se svým románem Rosemary má dětátko dostane dokonale pod kůži a do posledního okamžiku nebudete tušit, jak to celé vlastně skončí!
Nechci prozrazovat moc, jenom Vám chci tuto brilantně napsanou knížku doporučit, protože stojí za to. Během čtení mi dost často přecházel mráz po zádech a už na začátku jsem věděla, že já bych se do Bramfordu určitě nepřestěhovala!

A co plánuji teď?


Samozřejmě shlédnout filmové zpracování z roku 1968, které režíroval Roman Polanski ( režisér, jehož ženu Sharon Tate brutálně zamordovala rodina Charlese Manson 9. srpna 1969, tedy ne tak dlouho po skončení filmu, ale co je na této vraždě ještě děsivější, Sharon byla v té době těhotná ale její nenarozený syn umřel s ní a byl pochován v její náručí).
Film se umístil na 10. místě v žebříčku nejděsivějších filmů.
Dům, ve kterém se natáčel film, se stal posledním bydlištěm jednoho slavného muže, kterého zabil Mark Chapman jenom pár metrů od vchodu před zraky jeho manželky v roce 1980. Asi víte, koho mám na mysli.

Co se týče zajímavostí, které souvisí s filmovým zpracováním, jde mi z nich také mráz po zádech.





Stepfordské paničky: knížka vs film (2004)

17. dubna 2016 v 10:34 | Webmiss |  Recenze
Včera jsem konečně dočetla Stepfordské paničky od Ira Levina. Nemyslím tim slovem konečně, že se mi ulevilo, že jí mám za sebou, a právě naopak. Knížku jsem hltala stránku po stránce a byla jsem netrpělivá jak skončí. Viděla jsem před několika lety její filmové zpracování s Nicole Kidman v hlavní roli a nebyla jsem si jistá jestli si scénáristé upravili příběh k obrazu svému, nebo jestli jen slepě následovali předlohu. Teď už znám odpověď, ale protože Vám nechci poskytovat spoilery, nechám si přípádně odlišnosti v ději, které by Vám mohli narušit dojem z celého díla pro sebe.

Děj

Stepford je malebné městečko, do kterého se právě přistěhovala Joanna se svým mužem Waltrem a jejich dvěma dětmi Péťou a Kim. Na první pohled vypadá městečko a všichni obyvatelé v něm orpavdu dokonale. Ale při bližším zkoumání Vám naskáče husí kůže! Všechny ženušky jsou tak perfektní, že mají neustále načesané vlasy, bezcyhbný makeup a až nepřirozeně velké poprsí. A k tomu je jejich jedinou starostí péče o jejich manžílka, děti a domácnost. Nemají čas zajít si s Joannou na kafe ani na oběd, protože buď musí voskovat podlahu, vařit, leštit nádobí nebo zkrátka mají jinou neodkladnou práci v domácnosti, kterou musí okamžitě obstarat. Naštěstí si Joanna přeci jen najdou kamarádku. Bobbie. Obě jsou z těchto Stepfordských paniček dost nesvé, protože narozdíl od nich, ony mají své zájmy a nezblázní se pokud jejich dům není naklizený od sklepa až po půdu.

Knížka versus filmové zpracování z roku 2004

Filmové zpracování, které jsem viděla dávno před přečtením knížky je to nejnovější s Nicole Kidman v hlavní roli a myslím si, že je dost upravené aby splňovaly parametry amerického filmu. Knížka začíná rovnou ve Stepfordu, zato film se nejprve odehrává v New Yorku, kde Joanna dostane vyhazov z práce a přestěhování do Stepfordu je vlastně takové rekonvalescenční řešení jak hodit Joannu opět do pohody. Takže už zde se scnéristé rozhodli, že nám expkicitně ukáží proč se Joanne a Walter stěhují do Stepfordu.
Další rozdíl mezi filmem a knížkou je problematika rasismu a utlačování gayů. V knížce se setkáme s černošskou autorkou dětských knížek, která se do Stepfordu přestěhuje, zato ve filmu žije ve Stepfordu gay - což se mnohem více hodí do 21. století. Zato knížka vyšla v roce 1972 a její první filmové zpracování dva roky poté. Jsem přesvědčená, že tato filmová verze z roku 1975 kopíruje celý příběh a nepřidává si žádné vlastní příběhy ani nemění celé vyznění knížky, ale bohužel jsem film neviděla, takže to nemůžu tvrdit stoprocentně.
Co se týče celkového vyznění filmu a knížky... je dost těžké napsat svůj názor bez toho aniž bych Vám nevyzradila celkovou pointu... takže to řeknu jednoduše. Knížka Vám místy nahání hrůzu. Při jejím čtení Vám v některých pasážích bude přecházet mráz po zádech. Nebudete si jistí co se skutečně děje, protože buď se hlavní hrdinka nechala unést fantazií a trochu jí ruplo v bedně, nebo, co je mnohem horší, by mohla mít pravdu, ale to přeci není možné, říkáte si celou dobu a modlíte se, aby se hlavní hrdinka, i přesto že jí fandíte, zbláznila a celou aférku si vymyslela. Knížka je zkrátka tak dokonale napsaná, že Vám z ní bude doslova mrazit v zádech, ale přesto se ty nejhorší scénáře budou odehrávat zejména ve Vašá hlavě, protože autor nechává dost místa pro Vaši fantazii a nevodí Vás za ručičku a explicitně nevysvětluje každý detajl. A to je právě na jeho stylu psaní geniální. Nemám moc ráda horory, respektive, není to můj oblíbený šálek kávy, ale Ira Levin se mi naprosto a bezpodmínečně líbil. Co se týče tohoto vyznění ve filmu... inu, film je pojat místy jako komedie, takže za každé mrazení v zádech (i když nejspíš žádné nepocítíte) budete odměněni salvou smíchu. Nebo alespoň chvilkami úlevy. Na filmu se mi moc líbilo obsazení a ztvárnění Stepfordu, protože přesně takhle si ho během čtení knížky budete představovat!
A co doporučuji?
Starou dobrou ověřenou klasiku. Nejdříve knížku a potom film, který v tomto případě zafunguje jako taková oddechovka :-)

P.S. Pokud chcete zhlédnout filmové zpracování z rolu 1975 o kterém si myslím, že bude mnohem hororovější než remake z roku 2004 tady je: https://www.youtube.com/watch?v=XFGkZblCgmY





Ulice Cloverfield 10

16. dubna 2016 v 9:56 | Webmiss |  Recenze
Pokračování nepokračování filmu Cloverfield (v češtině vyšel pod názvem Monstrum). Režie se ujal Dan Trachtenberg a na scénáři se podílelo hned několik lidí a za produkcí stojí J.J. Abrams (stejně tak jako za produkcí prvního dílo nedílu).
Já jsem "první" díl neviděla a myslím, že jsem i ráda, protože by mi dost prozradil o čem tenhle film vlastně je.

Děj

Michelle právě utíká od svého snoubence, ale na cestě autem ji ze silnice srazí nějaký idiot. Následně se probudí v jakési podezmní kobce s nohou přivázanou ke zdi a s kapačkou v ruce. Že by nějaká zvrácená podzemní nemocnice? Nebo se stala další aktérkou ve zvrácené hře SAW? Nejenom, že to neví ona, ale nevíme to ani my jakožto diváci. Po chvíli ale přeci jen přijde Howard, který Michelle zachránil život a to nejenom po autonehodě, ale zachránil ji bezpečím svého bunkru před strašlivou explozí, ke které na povrchu došlo a která kontaminovala veškerý venkovní vzduch! Michellininým dalším spolubydlícím je Emmet, který Howardovi celý bunkr na zakázku postavil a za odměnu se do něj prostě nacpal.
Tak co, je Howard blázen, který Vás chce uvěznit ve sklepě, nebo Vám opravdu zachránil život před něčím co se venku stalo?

Názor Bonnie W.

Film měl skončit úplně jinak. Teda podle mě. Alespoň takový jsem měla pocit, když jsem sledovala jak se film blíží do cíle, ale pořád ne a ne skončit. Viděla jsem hned několik potenciálních dobrých konců (výlez, maska, cedule - to jsou jenom přezdívky, které jsem potenciálním koncům dala, abyste je ve filmu postřehly), ale film pořád pokračoval. Nakonec jsem ale usoudila, že je to originální a líbil se mi. Ale uvidíte sami. Film jsem totiž docela dlouho zpracovávala. Viděla jsem ho již minulou sobotu, ale děj se začal od jisté části ubírat úplně jiným směrem, než jsem si myslela, takže jsem přemýšlela, jestli to byl od autorů dobrý nápad, nebo ne. Potom jsem ještě narazila na popis filmu Cloverfield aokamžitě mi došlo, proč se jedná o pokračování. Ale abych zase nevyzradila až moc...
Něco k hlavním postavám, kameře, rekvizitám a tak dále...
Hlavní roli ztvárnila Mary Elizabeth Winstead, kterou jsem viděla ve filmu Nezvratný osud 3 a je vcelku sympatická.
Emetta si zahrál John Gallagher Jr., kterého jsem doposud na plátně ani na obrazovce neviděla.
A to nejlepší nakonec. Postavu zvláštního postapoapokalyptického vizionáře ztvárnil John Goodman a byl naprosto přesvědčivý!
Další věcí, kterou jsem si díky zamilovala je písnička, která zazní už v traileru a do scény ve které je filmu použita se skvěle hodí :-)
Co se týče bunkru, musím uznat, že by se mi zamlouval! Je v něm vše co člověk k životu potřebuje. Tedy ehm, kromě slunce a všeho toho, co je venku.
Protože jsem nebyla z filmu po shlédnutí hned nadšená, dávám mu tři hvězdičky z pěti celkových, ale zároveň uznávám, že je to opravdu dobrý thriler, který Vás nenechá v klidu a pořád Vám bude vrtat hlavou, jestli jste blázen Vy, že Howardovi nevěříte, nebo je blázen on. Všechno nakonec zjistíte a pokud budete mít u filmu stejné myšlenkové pochody jako já, budete nejspíše dost překvapeni jak se to všechno vyvrbí!




Moje tlustá řecká svatba 2

12. dubna 2016 v 16:53 | Webmiss |  Recenze
V roce 2002 vyšel film s názvem Moje tlustá řecká svatba a já ho neviděla. Letos vyšel druhý díl. Je zvláštní psát recenzi o druhém dílu, když jsem neviděla první, ale nevadí :-)

V prvním díle se dal Američan Ian dohromady s Kanaďankou Tulou, která je řeckého původu a její rodina byla rozhodnutá, že se musí stát 100% Řekem aby si Tulu mohl vzít. Tak nějak to bylo. Asi. Na první díl se plánuji podívat a až o něm budu psát recenzi budu ho srovnávat s dvojkou. netradiční postup, že? :-)

Ale zpátky ke dvojce:

Děj

Tula a Ian jsou manželé. Tulina rodina je pořád nablízku a je jich opravdu hodně. A aby toho nebylo málo, jejich dospívající dcera nechce mít se svou rodinou nic společného. A k tomu si ještě přidejte drama mezi Tulininými rodiči a máme zapečeno na zápletku!

Recenze

První co mě na filmu překvapilo byl Aiden, respektive představitel Iana John Corbett. Ano, je to ten týpek co hrál v Sexu ve městě toho truhláře co chodil s Carrie. Jenomže ona si vybrala pana Božského. Nepřekvapilo mě, že ve filmu hraje, protože jsem viděla trailer, ale byla jsem šokována tím, jak zestárl. Naposledy jsem ho totiž viděl v Sexu ve městě 2, v tom filmu, a tak byl ještě mladíček!
Jinak jsem si na filmu zamilovala každého člena Tuliny obrovské a hlučné rodiny! Moje tlustá řecká svatba 2 je zkrátka parádní film, který rozesměje snad každého! Nemám co vytknout a nechci tu psát tisíc slov o tom, co všehno je na filmu skvělé. Místo toho se na film podívejte, protože je naprosto parádní ukázkou dobré komedie :-)



Jak moc mě moje rodina zná

10. dubna 2016 v 23:09 | Webmiss |  Postřehy Autorky
A je tu další příspěvek o tom, jak to chodí v mém světě!
Voilá! V jakém duchu se dnešní povídání bude odehrávat? Řekněme, že v duchu rodinném. Již několikrát jsem zde zmínila, že mám svou rodinu ráda. Ano, v minulosti to s ní nebylo vůbec jednoduché! To, jak mi moji rodiče dávali sežrat jejich rozvod bylo zlé, sobecké a dost ošklivé. Bohužel (bohudík?), dlouhou dobu po tom nevěděli jak moc mě tím zranili a jak moc mě to změnilo. Být to na mně, nikdy jim to nesvěřím, ale moje starší ségra ochranitelka chtěla, aby se dozvěděli, že to nebylo z jejich strany moc coool vzhledem k mé v té době dospívající holce. Ale toto osvícení mělo za následek jen další vysvětlování, že přeci oni nic nezpůsobili a žádnou vinu necítí a tak dále.
Rozvod ale nebyl to jediné čím si naše rodina prošla. Docházelo i k nespočtu střetů s mými prarodiči z mamčiny strany, kteří se rozkmotřili s mým taťkou a zkrátka ho ve mně vidí a to je jim prosti srsti. Jak to tak ale na světě bývá, genetice moc neporučíš, takže samozřejmě, že půlku genů mám po mamce a půlku po taťkovi, jenomže ti moji prarodiče se s tím ne a ne smířit. Ach, to jsou starosti v té naší rodince :-)
Všechny věci co se v minulosti odehráli tak vlastně plynule vyústily v to, jak jsou věci v přítomnosti. Svým rodičům, ale i prarodičům jsem vše odpustila a přenesla se přes všechny křivdy a nespravedlnosti, které z jejich strany cítím. Ale to nezměnilo nic na tom, že prarodiče jsou proti mě pořád trochu zaujatí, ale už to neříkají mě, nýbrž se to ke mně donáší od mamky. Tím se vlastně dostávám k mému vztahu s mamkou. Stále totiž bydlím s ní, ale spíše než vztah matka-dcera, máme vztah spolubydlící-spolubydlící. O chod domácnosti se tak nějak střídavě staráme obě dvě, opravy zařizuji většinou já, jídlo si také dělíme podle dohody a moc se ji se svým životem nesvěřuji. Proto mi každý večer před spaním popřeje krásné sny a dodá, ať neponocuji, i přesto, že jsem ji milionkrát řekla, že chodím spát kolem půlnoci, někdy déle, ale víte jak to je, některé věci jdou jedním uchem tam, druhým ven :-) A ve vztahu s Vaší spolubydlící nemusíte vědět všechny detaily o jejím životě, ba si je ani nemusíte pamatovat!
Ještě na vyšší level ale mamka posunula vztah s mojí starší ségrou. Nejenom, že ignoruje většinu věcí, co jí řekne, ale také naprosto přehlíží fakt, že ségra si zrovna prochází dost složitým obdobím a nějaká ta opora ze strany rodiny by se jí hodila. Zkrátka občas Vás ten zjevný nezájem ze strany mamky naprosto šokuje, protože přeci jen jsou nějaké hranice a to, že jsem náš vztah popsala jako vztah dvou spolubydlících bylo myšleno spíše jako nadsázka a takový fórek na odlehčení, ale přicházejí chvíle, kdy si uvědomuji, že přesně takový vztah vlastně máme.
Co se týče taťky, snažím se ho nezatěžovat vůbec ničím. O své práci jsem mu řekla až po dvou měsících, protože jsem přesně věděla jeho reakci a přesně tato reakce opravdu nastala. Má svých problémů dost a většinou se mu honí hlavou samé pesimistické věci, tak ho nechci zatěžovat občasnými problémy, které se v mém životě vyskytnou a vše se snažím řešit svépomocí, ano, musím se přiznat, že občas těmito problémy zatěžuji svého přítele a cítím, jak moc je mu to proti srsti, a i přesto, že se to snažím omezit, někdy prostě nastanou dny, kdy si sama poradit neumím a on je jediný, koho se odhodlám poprosit o pomoc.
Doufám, že si teď nemyslíte, že jsem nějaká ufňukaná holčina, co si akorát stěžuje na svoji rodinu, opravdu je mám všechny ráda, ale někdy mě prostě šokuje co všechno mi jsou moji příbuzní schopni říci, nebo jak se vůči mě zachovají. A když den co den poslouchám větu Dlouho neponocuj, když jsem se mamce snažila několikrát vysvětlit, že v noci jsem zkrátka produktivnější, nastane jednou za čas den, kdy si prostě musím sednout k ntb a všechno to ze sebe vypsat, protože jinak bych měla pocit, že žiju naprosto v bizarním světě, což teď, když sě zpětně podívám na svůj článek, se mi naprosto potvrzuje.
Pokud jste dočetli až jsem tak před Vámi smekám! Plánovala jsem krátký článek o tom, jak mě mamka každý den rozesměje, ale vznikl z toho článek, kterým jsem se chtěla ospravedlnit a vše uvést na pravou míru z mého pohledu.

B.



Famílie 1. série

7. dubna 2016 v 14:05 | Webmiss |  Recenze
Nedávno jsem s jednou mojí čerstvou kamarádkou vedla skvělý rozhovor. Hodinu jsme totiž strávily pouze povídáním o seriálech a navzájem jsme si vyměňovaly tipy. Možná to pro někoho z Vás zní jako úplná ztráta času, ale pro nás seriáloholiky je to splněný sen!
A právě jedním ze seriálů, který mi doporučila je Famílie, v anglickém originále Parenthood.
Proč jsem začala právě Famílií?
Jednu z hlavních rolí si zahrála Lauren Graham, která je mi dobře známá z Gilmorek, ve kterých ztvárnila hlavní postavu Lorelai Gilmore. Takže proto :-) Dost často si vybírám filmy a seriály na základě toho, kdo v nich hraje. Neříkejte mi, že vy jste to takhle nikdy neudělali!
Zatím jsem viděla celou první sérii, která má 13 dílů a tím pádem přišel i čas na první recenzi.

Děj

Seriál začíná ve chvíli, kdy se Sarah stěhuje se svými dvěma dětmi Amber a Drewem zpátky k rodičům a začíná tak nová kapitola jejich života. Rodiče žijí v Berkley a v blízkém okolí bydlí i Sařini zbylí sourozenci buď se svými partnery a dětmi, nebo sami. Celá rodinka Bravermanových se tak dost často setkává ať už na rodinných akcích jako jsou oslavy narozenin, či na zápasech některých z dětí. Každý se sourozenců řeší nějaké rodinné problémy, děti si zvykají na nové prostředí a pro každého je to tak trochu bitva.

Podrobný rodinný strom

Všichni 4 sourozenci Bravermanovi se jmenují Adam, Sarah, Julie a Crosby. Adama je ženatý s Kristinou a mají spolu dvě děti-starší Haddie a mladšího Maxe. Protože s Maxem je docela dost práce, Haddie se občas cítí odstrčená a pro rodičně nedůležitá. Sarah je svobodná matka, která jen tak tak vyjde a má staší dcera Amber, se kterou občas bývají trable a mladšího Drewa, který je dost tichý a klidný. Julie je zaměstnaná a dost vytížená právnička a tak je na mateřské s jejich dcerou Sydney její manžel Joel. no a Crosby je mladý a neklidný, tak nějak svobodný, ale jen do té doby než se u něj objeví Jasmine, se kterou se před pěti lety zapletl a představí mu Jabbara. A samozřejmě tu jsou i rodiče Bravermanovi- Zeek a Camille, ktewří sice vychovali 4 děti, ale teď mají problémy se svým manželstvím.

Recenze od Bonnie

Na seriál jsem se začala dívat kvůli L. Graham, protože Gilmorky jsou jedním z nejlepších seriálů, který jsem kdy měla tu čest vidět. Příjemně mě překvapilo i vysoké hodnoce na čsfd :-) Ze začátku jsem se obávala, že mě příběhy této obrovské rodiny nebudou zajímat a budu srovnávat jejich příběhy s jinými seriály. Ale co se nestalo! Seriál se mi dostal pod kůži. První sérii jsem zkoukla v pro mě dost netypickém čase - během 30 dní. Většinou hltám seriály jako nenasytná a dokoukám je během několika málo dní. Jak se ale ukázalo, léčím se ze své závislosti, před spaním si pravidelně čtu a maximální počet dílů je 1 na 1 , tedy jeden díl na jeden den. Rozumné, ne? Příběhy všech členů klanu Bravermanů mě vtáhli do děje. Myslím si, že každý se v seriálu najde. Do teď mám sice problémy s postavou Haddie a Maxe, protože mi prostě ne a ne sednout. Do toho mě trochu děsí zjev Kristiny, protože mi trochu připomíná Stepfordskou paničku, ale není to žádné nepřekonatelné drámo. Takže jednoduše, rychle a stručně: Famílie je super!

P.S. Lauren Graham zní mnohem líp v češtině a ten týpek, který hraje Crosbyho vypadá úplně stejně jako ten ze Scrubs!



Tentokrát to bude jinak - Alexandra Potter

6. dubna 2016 v 12:02 | Webmiss |  Recenze
Jsem velkou fanynkou Alexandry Potter. Četla jsem od ní většinu knížek, a i přesto, že u některých už od začátku tuším o co půjde, stejně je vždy dočtu do konce, protože si prostě nemůžu pomoc. Její knížky jsou totiž opravdu čtivé a většinou je přelouskám během několika dní.
Co je na jejích knížkách tak okouzlující?
Ve všech se objevuje něco nadpřirozeného, v každé se stane něco naprosto nevysvětlitelného a to ovlivní životy hlavních hrdinek.
Poslední knížka kterou jsem od ní četla se jmenuje Tentokrát to bude jinak. A už na začátku Vám stejně jako mě nejspíš dojde co se stane :-)
Ale stejně Vám nastíním děj:
Hlavní hrdinka Tess má zlomené srdce. Její milý Seb se s ní rozešel a ona na něj pořád nenmůže zapomenout. Na silvestrovskou noc se začne probírat krabicí s jejich společnými vzpomínkami a náhodou si vyslechne v televizi povídání o pradávném rituálu, podle kterého máte přesně o půlnoci hodit do ohně papírek na který napíšete seznam věcí, kterých se chcete zbavit a v novém roce se jich zbavíte. A tak Tess hodí přesně o půlnoci do ohně krabici se všemi věcmi, které ji zbyly po Sebovi a vysloví své přání: Kéž bych ho nikdy nepotkala. Ráno se probudí s obrovskou bolestí hlavy a kocovinou, ale to nebude to největší překvapení, která na ní čeká...

Recenze

Jak už jsem zmínila, knížky Alexandry Potter zkrátka zbožňuji :-) Ale tentokrát jsem opravdu měla problém ztotožnit se s hlavní hrdinkou, protože se vzdala úplně všeho čím byla jenom aby se zalíbila nějakému klukovi. Pro mě je takové chování absolutně cizí a nemyslitelné, protože se mám hooodně ráda a vím, že měnit se kvůli lidem nemá cenu, protože Vás buď berou takovou jaká jste, nebo ne. V takovém případě se nemůžete současně zavděčit sama sobě i někomu jinému. Takže asi tolik k mému ztotožnění. I přesto se mi knížka moc líbila a četla jsem ji jedním dechem. Pokud máte rádi moderní červenou knihovnu, určitě dejte Alexandře šanci ;)

Více informací o autorce najdete na jejích stránkách: http://www.alexandrapotter.cz/

Tak čtení zdar :-)
S láskou,
Bon




Už je tady zas

5. dubna 2016 v 13:33 | Webmiss |  Recenze

Děj

Sedmdesát let po svém odchodu se Adolf Hitler náhle probouzí v Berlíně a nestačí se divit, co všechno se tu změnilo. U moci je žena, jakási Angela Merkelová, Berlín je plný cizinců, v televizi neběží žádné důlěžité věci, ale samé kuchařské pořady. Válku prohrál, jeho politická strana neexistuje, v této době by si vytvořil koalici tak leda se zelenými. Ale co je nejhorší, všichni si myslí, že je skvělým imitátorem sebe samého, a díky tomu se místo slavného vůdce stane spíše komikem. Jeho názory jsou naprosto politicky nekorektní, ale získává přízeň diváků a dokonce se objevuje v televizních show. Ale Hitler má i tvůrčí ambice, a tak píše svůj deník, podle kterého se začne natáčet film.

Recenze

Z filmu jsem trochu rozpačitá. Místy mi totiž přišlo, že se v něm nic neděje, vtipy byly slabší, situace ani nebyly moc komické, ale pak zase nastaly momenty, kdy Adolf Hitler byl zkrátka svůj. Nejvíce hvězdiček má u mě závěr filmu. Sice nám byl naservírován na podnose a naprosto explicitně vysvětlen, ale to mi nevadí :-) Takové závěry mám ráda. Film tak nevyšuměl do ztracena s otázkou co by se stalo kdyby... ale vše nám pěkně ukázal. Herec Oliver Masucci je v roli Adolfa Hitlera naprosto přesvědčivý. V traileru je ale víceméně všechno podstatné, takže klidně stačí shlédnout trailer :-) Porovnávat film s knížkou, která posloužila jako předloha by bylo super, ale bohužel jsem ji nečetla, takže Vám neřeknu co je lepší. A pokud jste viděli film Fakjů paned učiteli, tak poznáte i jednu z hlavních postav :-)
Celkové hodnocení? No, stačilo jednou. A úplně jsem zapomněla zmínit, že film je v němčině, což je logické, protože pochází z německé produkce a hlavně to Hitlerovi přidává na autenticitě, protože dabing by filmu uškodil.





Krásné pondělí !

4. dubna 2016 v 11:30 | Webmiss |  Party time
Je tu opět daqlší pracovní týden a s ním i povinnosti :-) Tak ať Vám celý týden rychle uteče a pojďme si společně trochu trsnout na tuhle krásnou písničku od Kryštofů :-)



Protože s dobrou náladou jde všechno tak nějak líp :-)

Bonnie





Batman v Superman: Úsvit Spravedlnosti

2. dubna 2016 v 9:05 | Webmiss |  Recenze
Svoji recenzi začnu naprosto upřímně.
DC Komiksy jsem nikdy nečetla. Dokonce jsem ještě nikdy neviděla Batmana ani Supermana, ani Temného Rytíře, ale na druhou stranu jsem viděla první díl seriálu Gotham a mám ponětí kdo je Bruce Wayne a Clark Kent. A dokonce jsem slyšela i o Alfredovi, Brucově opatrovateli.
Ale jinak odborník na komiksy nejsem, takže budu spíš hodnoti herce, efekty a také jak film působil na neznalého obyčejného smrtelníka, tedy mou maličkost.

Děj

Hrdina z města Gotham a hrdina z Metropolis se setkávají. Film má tak pěkný trailer (ano, viděla jsem ho víc než pouze jednou nebo dvakrát), že po jeho shlédnutí snadno usoudíte, zda se na film chcete nebo nechcete podívat. Takže to je k popisu děje z mé strany vše.

Recenze

Další věc, kterou jsem měla zmínit na začátku je fakt, že nemám ráda Bena Afflecka. Vlastně ani nevím proč. Zatím se mi v žádném filmu nelíbil, tak jsem ho vyškrtla ze svého seznamu herců, kteří by se mi mohli někdy líbit a neplánovala jsem, že bych se někdy záměrně podívala na nějaký film, ve kterém hraje. Ale to jsem netušila, že ztvární Batmana, a jak už jsem zmínila výše, trailer byl tak pěkný, že jsem se namlsala a film jsem prostě musela vidět.
A teď už tedy k samotné recenzi (konečně, že?):film jsem viděla s českým dabingem, což mě dost mrzelo a plánuji ho v budoucnosti shlédnout i v originále, ale vlastně dabing ničemu nevadil. Na celkový děj neměl žádný vliv a docela se mi nadabování Batmana, Supermana, Alfreda i ostatních líbilo. Co se mi také moc líbilo byl Ben coby Batman. Ano, zní to neivěřitelně, když v jednu chvíli napíšu, že ho nemám ráda a vzápětí prohlásím, že se mi moc líbil v roli Batmana, ale je to tak. Za těch pár let, co jsem se totiž filmům s Benem Affleckem vyhýbala jsem se totiž buď změnila já, nebo on. Těžko říct- nemůžu to objektivně posoudit, ale faktem je, že je v té roli zkrátka skvělý. Zejména mě překvapila scéna, ve kterém posiluje. Mám ráda filmy, ve kterých probíhá nějaký trénink a tenhle jsem sledovala s otevřenou pusou. Nemám žádné informace o tom, jestli byli pomůcky nějakpočítačově upravovány nebo zda to bylo takhle ve skutečnosti, každopádně klobouk dolů. Affleck kvůli roli přibral 15 kilo svalové hmoty, což se mi zdá jako neuvěřitelně moc, ale v některých záběrech je patrné, že opravdu vypdaá trochu jako chodící skála. Většina slečen by asi takového svalovce chtěla mít doma, ale já bych spíš takov ýsvalovec chtěla být, i když ne úplně, spíš bych chtěla mít stejnou sílu :-) Neláká mě totiž představa toho, že mě objímá svalouš, který je vypracovaný natolik, že to je jako tulit kus šutru, ale spíš se mi líbí myšlenka, že bych unesla třeba auto! No to jsem trochu nadsadila, ale asi jste pochopila že bych chtěla mít víc než jen muší sílu :-)
Opět zpět k filmu: Supermana ztvárnil Henry Cavill, což je pro mě dost neznámé jméno. Kdybych viděla Muže z oceli, věděla bych, že už v něm ztvárnil Supermana :-) Take si zahrál ve Hvězdném prachu, ale nejsem si jistá koho.
Také mě zaujala Wonder Woman. Na té ženské totiž něco je. Zahrála si ji Gal Gadot a mně opravdu sedla.
Celkově se mi film vlastně moc líbil. Triky a všechny ty akční scény, dům Bruce Wayna, batmobil, setkání dvou superhrdinů, ten týpek z Podfukářů, výbuchy, akce, adrenalin, láska,...všechno to v tom je a v těch necelých třech hodinách Vás to dokonale vtáhne do světa komiksů, kde ožívají nejrůznější supehrdinové a zároveň nastávají i hrozby, které nás snad nečekají.
Doporučuji shlédnout! I pokud nejste fanoušky DC Komiksů - stojí to za to!






MINIMALISMUS

1. dubna 2016 v 17:21 | Webmiss |  Postřehy Autorky
Co nejméně věcí kolem Vás vede k velké spokojenosti. Asi tak bych jednou větou shrnula co si představuji pod pojmem minimalismum.
Shodou okolností jsem narazila na několik zajímavých osobností, jejichž životy jsou úzce spjaty právě s minimalismem a chtěla bych se o ně podělit i s Vámi.

Colin Wright - Exile Lifestyle


zdroj: http://colin.io/photos/

Proč mě zaujal:

Colin se rozhodl žít svůj život po svém. Vlastní 50 věcí. Ano, opravdu pouze 50 věcí. Když se rozhlédnu kolem sebe, tak jen na stole mi jich leží alespoň 100. Takže při představě, že bych jich vlastnila jen 50 mi vstávají vlasy na hlavě hrůzou!
Jeho aktuální místo pobytu se mění podle lidí, kteří na jeho blogu hlasují, kde má následující 4 měsíce svého života žít. Pochází z USA a jako první místo pobytu mu čtenáři zvolili Argentinu. To bylo v roce 2009. V následujících 6 let procestoval svět. Bydlel například na Novém Zélandu, Thajsku, navštívil 48 států USA (dvakrát) a dokonce žil i v České Republice.
Více informací o něm, o tom, co dělá a tak dále se dočtete na jeho webu.

KonMari

Jméno: Marie Kondo

Japonský styl úklidu je naprosto skvostný! Sice jsem ho nevyzkoušela, ale myšlenka se mi líbí. KonMari je styl uklízený, který vymyslela Marie Kondo. Bohužel jsem její knížku o magickém úklidu nečetla ani neaplikovala, takže nemůžu posoudit, zda funguje nebo ne. Každopádně má tento "úklidový styl" neuvěřitelný úspěch po celém světě, takže v tom asi něco bude.
V češtině vyšla kniha pod názvem Zázračný úklid a měla by být k dostání téměř všude. Jelikož miluji, když mám kolem sebe naklizeno a co nejméně věcí, nejspíš si knížku přečtu a třeba změní můj život, kdo ví :-)






Chinaski a jejich Slovenský klín

1. dubna 2016 v 14:47 | Webmiss |  Party time
Pááni. Přes rok jsem do rubriky Party time nepřidala žádný článek. Občas mě opravdu překvapí jak ten čas strašně letí!
Každopádně v poslední době jsem si zamilovala novou písničku od Chinasek s názvem Slovenský klín. Nejdříve jsem ji znala jen z rádia, ale když jsem viděla i její klip, byla jsem snad třikrát víc nadšená. Je báječný. A dohromady s písní tvoří naprosto perfektní pár!
Co na ní říkáte vy?


B.